415/2003 Sb., Vyhláška, kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, ve znění účinném k 1.1.2007

(1) Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu”) při zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení a jámy používaných při svislé dopravě a chůzi a požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost zaměstnanců při zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení a jámy při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem¹⁾ v podzemí. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(2) Vyhláška se nevztahuje na svislou dopravu

Pro účely této vyhlášky se považuje za

Těžní zařízení je vybraným důlním zařízením^6a) .

Doprava osob se zavede alespoň tehdy, je-li výškový rozdíl mezi ohlubní a nárazištěm nejbližšího patra, popřípadě mezi dvěma patry větší než 50 m.

(1) Po vybudování těžního zařízení podle projektu se těžní zařízení a jáma uvedou do zkušebního provozu a po jeho ukončení a vyhodnocení, pokud při něm byly těžní zařízení a jáma shledány schopným bezpečného provozu, do trvalého provozu podle této vyhlášky, pokud zvláštní právní předpis⁷⁾ nestanoví jinak. Po provedení podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě a v případě, že se některá část těžního zařízení požadovaná touto vyhláškou nahrazuje zařízením jiného typu, postupuje se obdobně, avšak v tom případě se uvede do zkušebního provozu jen příslušná část těžního zařízení. Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy stanoví příloha č. 1.

(2) Těžní zařízení a jámu před jejich uvedením do zkušebního i trvalého provozu posoudí komise odborníků, v nichž jsou zastoupeny profese báňská, strojní a elektrotechnická. Komisi určí na dole zavodní dolu, v ostatních případech vedoucí organizace (dále jen „závodní dolu”). Je-li součástí těžního zařízení betonová těžní věž, určí závodní dolu členem komise také znalce⁸⁾ z oboru stavebnictví. Práce komise se zúčastní také zaměstnanci uvedení v § 6 odst. 2 až 5, popřípadě další zaměstnanci určení závodním dolu. Pro účely této vyhlášky se za odborníka profese báňské, strojní nebo elektrotechnické považuje jen absolvent magisterského studijního programu v příslušném oboru, který byl po dobu alespoň 5 let pověřen dozorem podle § 6 odst. 3, 4 nebo 5 a složil zkoušku odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ . Za odborníka profese báňské, strojní nebo elektrotechnické v příslušném oboru se považuje také odborný znalec^9a) .

(3) Zkušební provoz povoluje závodní dolu za podmínek uvedených v odstavci 2. Na těžním zařízení, které je jako celek ve zkušebním provozu, nemůže být povolena řádná jízda.

(4) Po uvedení jámy nebo její příslušné části a těžního zařízení do trvalého provozu může závodní dolu povolit řádnou jízdu na těžním zařízení.

(5) Na těžním zařízení, na kterém závodní dolu povolil výjimečnou jízdu, mohou zaměstnanci organizace,¹⁰⁾ popřípadě i zaměstnanci dodavatelské organizace provádějící práce v jámě nebo montáž a seřizování těžního zařízení, konat výjimečnou jízdu, pokud byli seznámeni s Řádem o jízdě na laně. Za doprovodu takového zaměstnance mohou výjimečnou jízdu konat i jiné osoby; tato podmínka se nevztahuje na báňské záchranáře.

(6) Úprava těžního zařízení nemající charakter podstatné změny smí být provedena se souhlasem technika pověřeného dozorem (§ 6 odst. 3, 4 a 5).

(7) Uvedení těžního zařízení a jámy do provozu, provedení podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě podle odstavce 1 nebo úpravy podle odstavce 6, povolení řádné jízdy, povolení výjimečné jízdy a změny těchto povolení ohlásí organizace neprodleně obvodnímu báňskému úřadu. V ohlášení se uvede označení a základní parametry těžního zařízení a jámy, druh jámy z hlediska tvaru a větrání, umístění a typ těžního stroje a těžní věže, druh pohonu a výkon motoru těžního stroje a parametry a druh lan; v ohlášení podstatné změny na těžním zařízení a úpravy se jeho obsah přiměřeně upraví.

(1) Uvedení těžního zařízení nového typu nebo těžního zařízení, na němž byla provedena podstatná změna, do používání, tedy do trvalého provozu, povoluje^10a) Český báňský úřad. Provedením podstatné změny na těžním zařízení se původní typ těžního zařízení mění na nový typ.

(2) Před vydáním povolení trvalého provozu těžního zařízení se posoudí informace o těžním zařízení podle § 4 odst. 7, vyhodnocení zkušebního provozu těžního zařízení a posudky odborných znalců.

(1) O těžním zařízení a jámě vede organizace Spis o jízdě na laně.

(2) Spis o jízdě na laně obsahuje vždy

(3) Do Knihy o jízdě na laně se zapisují jména osob vykonávajících činnosti spojené s provozem těžního zařízení a jámy, výsledky jejich zkoušek a přezkoušení, výsledky ověření jejich zdravotní a jiné způsobilosti, výsledky stanovených prohlídek, měření, zkoušek a revizí těžního zařízení a jámy, pokud nejsou zapisovány do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení a jámy, důležité provozní záznamy, jako jsou povolení řádné a výjimečné jízdy, naložení a odložení lana, údaje o dopravní nádobě, číslo závěsu a úvazku a doba jejich použití, provedené opravy těžního zařízení a jámy, výměny částí těžního zařízení, změny a úpravy na těžním zařízení a v jámě a záznamy o úrazech a mimořádných událostech na těžním zařízení a při jeho provozu a v jámě.

(4) Změna na těžním zařízení a v jámě musí být předem, a není-li to možné, pak neprodleně po jejím provedení zaznamenána do Spisu o jízdě na laně. Výkresová dokumentace těžního zařízení musí být neustále v souladu se skutečným provedením těžního zařízení a jámy.

(5) Pro provoz těžního zařízení a jámy vydá organizace Řád o jízdě na laně, ve kterém kromě základních provozních údajů o jízdě uvede i význam návěští, nejvyšší povolené rychlosti, nejvyšší dovolené hmotnosti a rozměry dopravovaných břemen, při jejichž překročení se dopravované břemeno považuje za břemeno nadměrné hmotnosti nebo břemeno nadměrných rozměrů,¹³⁾ a bezpečnostní zásady a opatření pro dopravu břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů.

(1) K zajištění koordinace, odborného řízení svislé dopravy a vedení Spisu o jízdě na laně určí závodní dolu, pokud tuto činnost nebude zajišťovat sám, zaměstnance splňujícího požadavky odstavce 2 (dále jen „koordinační technik”). Koordinační technik může být pověřen i některou z činností podle odstavců 3 až 5.

(2) Koordinačním technikem těžního zařízení může být zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie, strojírenství nebo elektrotechniky a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním báňského, strojního nebo elektrotechnického směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení, z toho alespoň jeden rok ve funkci podle odstavce 3, 4 nebo 5.

(3) Dozorem nad strojní částí těžního zařízení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti strojírenství a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním strojního směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen „technik pověřený dozorem nad strojní částí těžního zařízení”).

(4) Dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti elektrotechniky a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním elektrotechnického směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen „technik pověřený dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení”).

(5) Dozorem nad udržováním jámy a jejího vybavení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení nebo při údržbě jámy nebo v oblasti strojírenství a alespoň čtyřletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním báňského směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení nebo při údržbě jámy nebo strojního směru a pětiletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen „technik pověřený dozorem nad udržováním jámy”).

(6) Zaměstnanci uvedení v odstavcích 3 až 5 mohou být závodním dolu pověřeni touto činností, pokud úspěšně vykonali zkoušku odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ . Současně s pověřením určí závodní dolu i jejich zástupce.

(7) Zastupováním zaměstnanců uvedených v odstavcích 3 až 5 může závodní dolu pověřit jen zaměstnance s kvalifikací požadovanou pro příslušnou činnost, kteří úspěšně vykonali zkoušku odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ .

(8) Zaměstnance uvedené v odstavcích 2 až 5 a jejich zástupce zapíše koordinační technik do Knihy o jízdě na laně s uvedením rozsahu jejich pověření dozorem.

(1) K řízení těžního stroje smí být určen jen zaměstnanec, který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné předpoklady a úspěšně absolvoval psychotechnickou zkoušku (dále jen „strojník”).

(2) Zdravotní způsobilost prokazuje strojník lékařským posudkem.¹⁴⁾

(3) Odborné předpoklady jsou:

(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje strojník opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky.

(5) Odborné znalosti strojníka ověřuje komise určená závodním dolu
Ověření odborných znalostí musí v případech uvedených pod písmeny a) až c) předcházet opakovaný zácvik v rozsahu určeném závodním dolu v závislosti na složitosti těžního stroje.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahuje na obsluhu těžního stroje ovladatelného tlačítky.

(1) K samostatné obsluze zařízení náraziště smí být určen zaměstnanec, který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné předpoklady a úspěšně absolvoval psychotechnickou zkoušku (dále jen „narážeč”).

(2) Zdravotní způsobilost narážeč prokazuje lékařským posudkem.

(3) Odborné předpoklady jsou:

(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje narážeč opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky.

(5) Odbornou způsobilost narážeče ověřuje opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komise určená závodním dolu.

(6) Pracuje-li na ohlubni nebo na nárazišti skupina dvou a více narážečů, určí organizace jednoho z nich jako hlavního narážeče, který plní také povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.¹⁵⁾ Hlavním narážečem může být určen jen zaměstnanec, který má alespoň 6 měsíců praxe jako narážeč.

(7) Obsluhovat těžní stroj ovladatelný tlačítky může jen narážeč, pokud

(1) Prohlídku a údržbu těžního zařízení a jámy smí provádět jen zaměstnanec, který

(2) Odbornou způsobilost prohlížitele a údržbáře těžního zařízení a jámy ověřuje opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komise podle odstavce 1 písm. d).

(1) Organizace udržuje těžní zařízení a jámu v řádném a bezpečném stavu a provádí takové úpravy, aby bylo dosaženo nejúčinnějšího a nejpokročilejšího stupně bezpečnosti provozu. Povinnosti zaměstnanců uvedených v § 6 až 9 při prohlídkách a údržbě těžního zařízení a jámy určí provozní dokumentace.¹⁶⁾

(2) Při jízdě mezi ohlubní a nárazištěm je hlavní odnímací plošina na ohlubni. Je-li na ohlubni více odnímacích nebo nástupních plošin, určí Řád o jízdě na laně jednu z nich jako hlavní odnímací plošinu. Řád o jízdě na laně určí hlavní odnímací plošinu i při jízdě mezi dvěma nárazišti.

(3) Po dobu, kdy je na těžním zařízení konána řádná nebo mimořádná jízda, těžba nebo pravidelná doprava materiálu, musí být na hlavní odnímací plošině a na nárazišti, z něhož nebo kam se dopravuje, narážeč.

(4) Používá-li se pro nástup osob do dopravní nádoby více nástupních plošin nebo sklípky (dále jen „nástupní plošina”), musí být pro každou nástupní a výstupní stranu nástupních plošin, s výjimkou hlavní odnímací plošiny a náraziště, určen narážeč nebo jiný určený zaměstnanec, který vykonává vymezenou část činnosti narážeče určenou Řádem o jízdě na laně.

(5) Při řádné jízdě je současná těžba v téže jámě zakázána. Samojízda v téže jámě se nesmí konat současně v obou dopravních nádobách téhož těžního zařízení. Vykonávají-li samojízdu spolu s narážečem další osoby, smí být obsazeny i další etáže. Při kontrolní jízdě konané na střeše dopravní nádoby smí být v téže jámě buď provozováno jen jedno těžní zařízení nebo, pokud je prohlídka konána ze střech dopravních nádob různých těžních zařízení, musí být zajištěn pohyb těchto dopravních nádob ve stejné úrovni s přípustnou tolerancí nejvíce 2 m. Postup při kontrolní jízdě konané ze střech dopravních nádob různých těžních zařízení určí provozní dokumentace.

(6) Konstrukce uzavírající vstup do dopravní nádoby (dále jen „dvířka dopravní nádoby”) musí být při dopravě osob uzavřena. Při dopravě osob je dovoleno současně dopravovat jen nářadí, předměty a pomůcky, pokud jsou zajištěny proti vypadnutí a vysunutí z dopravní nádoby a proti ohrožení jedoucích osob.

(7) Při dopravě osob a při kontrolní jízdě není dovoleno používat stavítka. Páky stavítek se po ukončení těžby zajistí tak, aby stavítka zůstala v otevřené poloze po celou dobu, kdy se netěží.

(8) Je-li náraziště vybaveno sklápěcími můstky, je dovoleno nastupovat a vystupovat z dopravní nádoby při řádné a mimořádné jízdě, jen jsou-li sklápěcí můstky sklopeny.

(9) Narážecí zařízení musí být při dopravě osob a při kontrolní jízdě zajištěno proti uvedení do provozu.

(10) Narážeč před opuštěním svého stanoviště zajistí strojní vybavení náraziště proti nežádoucí manipulaci. Současně zajistí, aby manipulační prostor mezi zarážkou a jámou byl prázdný.

(11) Při poruše těžního zařízení se započatá jízda dokončí jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost práce a provozu. Až do odstranění poruchy ohrožující bezpečnost práce a provozu musí být zabráněno dalšímu rozjezdu těžního stroje.

(12) Překládány smějí být pouze prázdné dopravní nádoby.

(13) Doprava osob při rozpojených bubnech těžního stroje je možná jen při záchraně zaměstnanců a při zdolávání nehod, pokud

(14) Vložené průvodnice v nárazištích se smějí vkládat nebo odebírat a vodicí a odrazová lana se smějí uvolňovat, napínat nebo odpojovat od kotvicí konstrukce jen v případě, je-li dopravní nádoba v klidu.

(15) Pro dopravu břemen nadměrné hmotnosti a břemen nadměrných rozměrů zpracuje koordinační technik provozní dokumentaci. Při této dopravě smí být zatížení dopravní nádoby nejvíce o 25 % vyšší než dovolené, avšak bezpečnost lana určená před zahájením této dopravy se zohledněním zlomů, koroze a otěru drátů při tom nesmí být menší než 4,5násobná a statická jistota jízdní a pojistné brzdy menší než 2,5násobná. O nakládání, vykládání a dopravě břemene nadměrné hmotnosti a břemene nadměrných rozměrů musí být předem uvědoměn strojník a narážeči. Břemeno smí nakládat, vykládat a doprovázet jen nutný počet zvlášť k tomu určených zkušených zaměstnanců s nejméně tříletou praxí při svislé dopravě. Nakládání a vykládání takového břemene a jeho doprava se provádí za stálého dozoru.¹⁷⁾ Před dopravou takových břemen a po jejím ukončení provede prohlížitel prohlídku těch částí těžního zařízení, které budou, popřípadě byly při dopravě mimořádně namáhány, a to u břemene nadměrných rozměrů za účasti určeného technika, u břemene nadměrné hmotnosti pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.

(16) V jámové tůni lze pracovat jen při zastavení provozu všech těžních zařízení v téže jámě, kromě zařízení, které se používá k čištění jámové tůně. Při jízdě tohoto zařízení se zaměstnanci pracující v jámové tůni zdržují v bezpečném úkrytu.

(17) Strojník před opuštěním svého stanoviště, není-li v řízení těžního stroje vystřídán jiným strojníkem, zabrzdí těžní stroj jízdní a pojistnou brzdou, zajistí jej proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu a vypne přívod energie pro těžní stroj. Svůj odchod ze strojovny oznámí narážeči na hlavní odnímací plošině a na místo určené organizací a strojovnu uzamkne.

(1) Strojník uvede těžní stroj do chodu na základě návěští. Při tom se řídí návěštím zvukovým dávaným do strojovny

(2) Rázové návěští „Stát” a návěští z dopravní nádoby mají přednost před ostatními návěštími. Zazní-li návěští „Stát” za jízdy, zastaví strojník neprodleně chod těžního stroje; do chodu jej smí uvést, až dostane jiné návěští z téhož místa nebo po domluvě s tím, kdo návěští k zastavení dal. Zazní-li návěští „Stát” za klidu, smí strojník uvést těžní stroj do chodu po návěští daném z místa, odkud bylo dáno návěští „Stát”.

(3) Návěští ke strojníkovi v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) dává jen narážeč hlavní odnímací plošiny, a to až po návěští daném z příslušného náraziště (kromě součtového návěští) a až po zjištění, že dopravní nádoba je připravena k jízdě. V případě, že se do víceetážové dopravní nádoby nastupuje a vystupuje současně z několika nástupních plošin, dává narážeč návěští k jízdě teprve tehdy, kdy narážeči, popřípadě jiní určení zaměstnanci ostatních plošin téhož náraziště dali znamení, že jízda může bezpečně začít.

(4) Není-li při provádění prohlídek a údržby těžního zařízení a jámy přítomen narážeč, dává návěští strojníkovi určený zaměstnanec, který je seznámen s obsluhou návěštního zařízení, významem návěští a povinnostmi při dávání návěští a je zapsán v Knize o jízdě na laně.

(5) Zaměstnanec, který dal návěští, odpovídá za jeho správnost a sleduje, zda danému návěští bylo správně porozuměno; není-li tomu tak, dá ihned návěští „Stát”.

(6) Strojník po obdržení návěští k dopravě osob smí uvést těžní stroj do chodu po uplynutí alespoň 5 s. Neprovedl-li strojník úkon požadovaný návěštím do 30 s, vyčká opakování návěští nebo si vyžádá návěští nové. V případě nejednoznačného, nesprávného nebo nezřetelného návěští znamená toto návěští „Stát”; strojník si v tomto případě vyžádá nové návěští.

(7) Vstoupit do dopravní nádoby nebo vystoupit z ní se může až po návěští „Stát”; tím není dotčeno ustanovení § 12 odst. 3.

(8) Přímé návěští „Stůj” smí být použito jen při nebezpečí. Toto návěští má přednost přede všemi ostatními návěštími. Zaměstnanec, který dal toto návěští, musí strojníkovi ihned oznámit místo a důvod vyslání návěští.

(9) Po přímém návěští „Stůj” musí být chod těžního stroje neprodleně zastaven. Do chodu smí strojník uvést těžní stroj jen na rázové návěští vydané narážečem z hlavní odnímací plošiny nebo po dohodě s tím, kdo přímé návěští „Stůj” dal. Narážeč hlavní odnímací plošiny smí dát návěští až po zjištění, že důvod, pro nějž bylo použito přímé návěští „Stůj”, pominul. Není-li přítomen narážeč, smí dát v tomto případě návěští jiný určený zaměstnanec.

(10) Chod těžního stroje musí být neprodleně zastaven také po přímém návěští „Stůj” sousedního těžního zařízení téže jámy a při zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě [§ 32 odst. 3 písm. o) a r)]. Do chodu smí být těžní stroj uveden až po domluvě se strojníkem sousedního těžního zařízení téže jámy.

(1) Samojízdu mohou vykonávat jen určení narážeči, technici a ti určení zaměstnanci, kteří byli přezkoušeni ze znalostí předpisů o samojízdě a významu návěští a ze znalostí povinností při dávání návěští a byli k vykonávání samojízdy určeni závodním dolu. Ostatní osoby mohou vykonat samojízdu jen v doprovodu narážeče nebo technika určeného podle věty první; tato podmínka se nevztahuje na báňské záchranáře.

(2) Samojízdu lze vykonat jen po předchozí domluvě se strojníkem.

(3) Nelze-li před nástupem do dopravní nádoby dát návěští „Stát”, lze do ní vstoupit jen po domluvě se strojníkem.

(1) Konstrukce těžní věže musí být nehořlavá, prostorově tuhá a odolná proti všem i výjimečným silám vznikajícím při provozu těžního zařízení. Musí být stabilní a umožňovat vyrovnání případného náklonu těžní věže a montáž zařízení pro soustružení drážky lanovnice.

(2) Zvláštní požadavky na návrh a výpočet konstrukce těžní věže stanoví příloha č. 1.

(3) Dovolené odchylky a mezery mezi dopravní nádobou a konstrukcí těžní věže a jejím vybavením stanoví příloha č. 2.

(4) Kolem základu těžní věže se nad úrovní terénu udržuje volný prostor alespoň 0,6 m široký a 1,8 m vysoký.

(1) Nad nejvyšší provozní polohou dopravní nádoby se zřizuje volná výška.

(2) V těžní věži se zřizují tato bezpečnostní zařízení:

(1) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva o celkové délce větší než 3,25 m při vedení dopravní nádoby pevnými vodítky a 4,75 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 75, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby i při jejich největším dovoleném opotřebení byla alespoň 2,5 m.

(2) Brzdicí průvodnice se opírá o nárazníkový rošt nebo jiný dostatečně pevný nosník.

(3) Brzdicí průvodnice se použijí i při lanovém vedení. Nájezd do průvodnic se v tomto případě upravuje pomocným vedením (např. rohovým).

(4) Bude-li použito jiné brzdicí zařízení, musí být schopno i při nejvyšší povolené rychlosti zastavit dopravní nádobu před jejím najetím do brzdicích průvodnic.

(1) Nárazníkový rošt se zhotoví tak, aby dopravní nádoba na něj mohla narazit pouze hlavou; přitom však úvazek nesmí narazit do lanovnice. Nárazníkový rošt a nosník, o který se opírá brzdicí průvodnice, se navrhuje podle přílohy č. 3.

(2) Spodní hrana dřevěného obložení umístěného pod nosníky nárazníkového roštu se považuje za spodní hranu nárazníkového roštu.

(1) Na těžní věži se zřizuje plošina nebo lávka umožňující přístup

(2) Pro výstup na těžní věž se zřizuje schodiště od ohlubně až na plošinu umožňující přístup k lanovnici, a to o šířce alespoň 0,6 m, s možností přístupu na každou plošinu nebo lávku uvedenou v odstavci 1. Vstup na schodiště se uzavře dveřmi bránícími vstupu nepovolaných osob.

(3) V těžní věži se strojovnou v hlavě těžní věže se schodiště podle odstavce 2 zřizuje od úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny, a to o šířce alespoň 0,9 m. Schodiště musí být odděleno od ostatních prostorů těžní věže požárně dělící konstrukcí podle technické normy.¹⁸⁾ Kromě schodiště se pro dopravu zaměstnanců a hmot zřizuje z úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny výtah.

(4) Plošina a lávka se na volných stranách opatřují zábradlím¹⁹⁾ a u podlahy ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m přiléhající k podlaze, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.

(5) Pro hlavní odnímací plošinu a nástupní plošinu platí § 55 odst. 5.

(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u odtlačné lanovnice a u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100. Hloubka drážky lanovnice musí být taková, aby její bočnice přesahovaly lano alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana. Poloměr zakřivení drážky musí být alespoň 0,56, avšak nejvíce 0,60 jmenovitého průměru lana.

(2) Je-li místo odtlačné lanovnice použita soustava kladek, musí být poměr jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana alespoň 7. Kladky musí být při tomto poměru uspořádány tak, aby úhel opásání na jedné kladce byl nejvíce 4°. Se zvětšujícím se poměrem jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana může být úhel opásání na jedné kladce úměrně zvětšen. Ustanovení předposlední a poslední věty odstavce 1 platí i pro tyto kladky.

(3) Lanovnice, její osa a ložiska se počítají na zatížení při přetržení těžního lana, přičemž napětí v lanovnici a její ose nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Odtlačná lanovnice, její osa a ložiska a lanovnice, její osa a ložiska pro jiné lano než těžní se počítají na největší statické zatížení; tyto lanovnice, osy a ložiska musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.

(4) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesahovat při navíjení lana na buben v jedné a ve dvou vrstvách 1° 30˘, ve třech a více vrstvách a u třecího kotouče 1°.

(5) Ochranné koryto musí mít v nejnižším místě otvor pro odtok vody; voda se z ochranného koryta odvádí tak, aby nestékala do jámy.

(1) U těžní věže se strojovnou v hlavě těžní věže nesmí odchylka od projektovaného osazení základového rámu těžního stroje ve směru osy jeho hřídele přesahovat ± 5 mm, ve směru kolmém na osu hřídele ± 20 mm.

(2) Nejvyšší přípustnou hodnotu denivelace osy těžního stroje určuje jeho výrobce; není-li výrobce znám nebo neexistuje-li, určí ji znalec.

(3) Části těžního zařízení stanovené tímto dílem vyhlášky mohou být nahrazeny jiným typem, popřípadě i sloučeny do jednoho celku, pokud nahrazené části, popřípadě tento celek bude plnit všechny podmínky a funkce těch částí těžního zařízení, které nahrazuje.

(4) Zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nesmí být při dopravě osob větší než 1,0 m . s^-2; tím není dotčeno ustanovení § 21 odst. 2 a § 22 odst. 5 a 7.

(5) Konstrukce těžního stroje nesmí umožnit změnu jeho pracovního režimu za chodu.

(6) Otáčení bubnu a třecího kotouče musí být souhlasné se směrem vychýlení řídicí páky. U jednočinného těžního zařízení je nutné, aby při vychýlení řídicí páky směrem od strojníka sjížděla dopravní nádoba dolů; u dvoububnového těžního stroje platí stejná podmínka pro dopravní nádobu zavěšenou na těžním laně pevného bubnu.

(7) Pokud nelze při poruše těžního zařízení dopravit zaměstnance z podzemí jiným těžním zařízením za dobu určenou havarijním plánem, zajistí se napájení těžního stroje a jeho příslušenství dvojím nezávislým přívodním vedením; tím není dotčeno ustanovení § 72.

(8) Má-li být v blízkosti těžního zařízení provozováno elektrické zařízení, které by svým účinkem, například vysokofrekvenční energií nebo proudovými nárazy, mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečný provoz těžního zařízení, určí závodní dolu na základě posudku vypracovaného před zahájením provozu takového zařízení znalcem z příslušného oboru opatření k zajištění bezpečného provozu těžního zařízení před možnými nepříznivými účinky tohoto elektrického zařízení.

(9) Je zakázáno používat ve strojovně audiovizuální techniku nesouvisející s provozem těžního zařízení, radiopřijímač a mobilní telefon. Na stanovišti strojníka může být používána jen určená audiovizuální technika a dorozumívací zařízení podle § 45. Provozní dokumentace určí činnosti a podmínky, za kterých je možné použít při řízení těžního stroje hovorová dorozumívací zařízení.

(1) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu a třecího kotouče ke jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100.

(2) Brzdový věnec a brzdový kotouč musí být pevně spojen s bubnem nebo třecím kotoučem těžního stroje.

(3) Průvlečný otvor pro lano v plášti bubnu a třecího kotouče se upraví tak, aby poloměr ohybu lana činil alespoň 20násobek jmenovitého průměru lana. Upevnění lana k bubnu musí vykazovat při ovinutí bubnu třemi závity lana při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost proti jeho vytažení; stejnou bezpečnost musí vykazovat i upevnění lana k třecímu kotouči. Pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči úvazkem platí § 39 odst. 2. Upevnění lana musí být snadno kontrolovatelné.

(4) Obložení pláště bubnu se opatřuje drážkami pro navíjení lana. Třecí kotouč se opatřuje obložením s drážkou zajištěným proti posunutí. Těžní stroj vícelanového těžního zařízení se vybavuje zařízením pro kontrolu a soustružení drážek.

(5) Lano navíjené na buben musí být ukládáno pravidelně a rovnoměrně ve všech vrstvách.

(6) Bočnice bubnu a třecího kotouče musí přesahovat poslední vrstvu lana alespoň o 2násobek jmenovitého průměru lana.

(7) Buben a třecí kotouč těžního stroje včetně ložisek a kotvení se počítají na zatížení při přetržení těžního lana. Napětí v nich při tomto zatížení nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Kromě toho se všechny uvedené části posuzují jako dynamicky a cyklicky namáhané části a řeší podle pevnosti materiálu a svarů, tvarů a jakosti povrchu, přičemž se uvažuje i vliv pružnosti lana a hřídele. Při výpočtu pláště bubnu se obložení bubnu neuvažuje.

(8) Součásti spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem a součásti pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči musí mít při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(9) Poloha spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být kontrolovatelná ze stanoviště strojníka. Vysunutí spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být vázáno na předchozí zabrzdění brzdy nebo použití jiného zařízení k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů.

(10) Těžní stroj musí být vybaven zařízením kontrolujícím průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje a zařízením kontrolujícím skluz lana u těžního stroje s třecím kotoučem.

(1) Statická jistota proti skluzu lana na třecím kotouči při nejnepříznivějším provozním zatížení nesmí být menší než 2,5.

(2) Největší přípustné zrychlení a zpoždění při provozu těžního stroje musí být alespoň o 15 % menší než vypočtená mez zrychlení a zpoždění, při které by došlo ke skluzu těžního lana na třecím kotouči.

(3) Součinitel tření obložení drážky třecího kotouče udává jeho výrobce. Součinitel tření se ověřuje zkouškou; ověření zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna více než 25 % obložení za obložení jiného druhu, a při změně typu lana.

(1) Těžní stroj se vybavuje jízdní a pojistnou brzdou a brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů. Jízdní a pojistná brzda mohou být provedeny tak, že působí na společné brzdové čelisti. Současné použití obou brzd nesmí vyvolat větší brzdicí sílu, než je síla účinnější brzdy. Ovládání brzd těžního stroje se provede tak, aby při ztrátě napájecí energie pojistná brzda neprodleně zastavila těžní stroj.

(2) Pojistná brzda musí působit nezávisle na pohonu těžního stroje, na poloze řídicí páky a na činnosti jízdní brzdy. Je-li pojistná brzda vyřazena z činnosti, nesmí být těžní stroj provozován. Na záchranu zaměstnanců nebo při zdolávání nehod se požadavek druhé věty nevztahuje, pokud

(3) Brzdicí síla jízdní brzdy musí být plynule měnitelná úměrně s vychýlením brzdové páky.

(4) Jízdní a pojistná brzda bubnového těžního stroje musí být tak účinné, aby každá z nich za klidu těžního stroje udržela samostatně největší převahu při těžbě s jistotou alespoň 2,5násobnou, při dopravě osob s jistotou alespoň 3násobnou. Při rozpojených bubnech musí každá z nich udržet prázdnou dopravní nádobu pevného bubnu v její nejnižší provozní poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.

(5) Jízdní i pojistná brzda těžního stroje s třecím kotoučem musí zajistit zpoždění uvedené v § 21 odst. 2, přitom však zpoždění nesmí být menší než 1,5 m . s^-2. Statická jistota jízdní a pojistné brzdy musí být pro největší statickou převahu alespoň 2násobná. Při výměně těžního lana, úvazku, závěsu a dopravní nádoby musí brzda udržet prázdnou dopravní nádobu v její nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.

(6) Zajištění volného bubnu brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu musí být tak účinné, aby při překládání dopravní nádoby udrželo prázdnou dopravní nádobu v nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou. Nejnepříznivější poloha je stanovena projektem. Není-li projektem stanovena, určí ji odborný znalec^9a) .

(7) Jízdní i pojistná brzda bubnového těžního stroje při svém plném zapůsobení při jízdě se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě musí způsobit průměrné zpoždění zjištěné v časovém úseku od počátku snižování rychlosti do zastavení alespoň 1,8 m . s^-2, přičemž v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, nesmí největší hodnota zpoždění překročit 5 m . s^-2.

(8) Účinnost brzd se ověřuje výpočtem, a to pro nejmenší přípustný tlak brzdného média, při jehož snížení dojde k zapůsobení pojistné brzdy, popřípadě pro nejmenší přípustný přítlačný tlak vytvořený pružinami. Při výpočtu se bere v úvahu nejnepříznivější provozní zatížení. Účinnost brzd se ověří také zkouškou statické jistoty brzd a charakteristiky zpoždění; ověření zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna brzdového obložení, a po opravě a po seřízení brzd.

(9) Ve výpočtu statické jistoty brzd se uvažuje součinitel tření udaný výrobcem brzdového obložení.

(10) Brzdicí síla pojistné brzdy se vyvolává závažím nebo tlačnými pružinami. Do doby plného působení pojistné brzdy smí být brzdicí síla vyvozována stlačeným vzduchem nebo jiným brzdovým médiem. Jsou-li zdrojem brzdné síly tlačné pružiny, mohou být využívány i pro jízdní brzdu, avšak jen za podmínky, že řídicí a regulační prvky jízdní a pojistné brzdy jsou na sobě nezávislé. Brzdové čelisti působí rovnoměrně na brzdový věnec nebo brzdový kotouč.

(11) K zapůsobení pojistné brzdy musí dojít rozpojením bezpečnostního obvodu. U kotoučové brzdy s pružinami a hydraulickým ovládáním musí pojistná brzda vyvodit nejpozději do 0,6 s od rozpojení bezpečnostního obvodu alespoň dvě třetiny brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění určeného výrobcem. U ostatních brzd nesmí být doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do začátku snižování rychlosti delší než 0,7 s. Konstrukce pojistné brzdy musí umožnit regulaci časového průběhu jejího zapůsobení.

(12) Odbrzdění pojistné brzdy smí být možné jen při zabrzděné jízdní brzdě, řídicí páce v poloze zamezující rozjezd těžního stroje a při zapnutém přívodu napájecí energie do motoru těžního stroje. Zapůsobí-li pojistná brzda, musí být před dalším provozováním těžního stroje zjištěna příčina jejího zapůsobení a výsledek zapsán do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení a jámy.

(13) Brzdový stroj musí být vybaven nezávislým zařízením, které svým provedením zajistí, aby k zapůsobení pojistné brzdy při rozpojení bezpečnostního obvodu došlo i při poruše spouštěcího mechanizmu pojistné brzdy.

(14) Brzdový stroj těžního stroje musí při brzdění pojistnou brzdou zajistit, aby v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, byla docílena stálá hodnota průměrného zpoždění s dovolenou odchylkou ± 25 %.

(15) Použití jednoho závaží pro jízdní a pojistnou brzdu je možné jen s podmínkou, že při působení jízdní brzdy se pohybuje závaží ve stejném smyslu jako při působení pojistné brzdy a že plný účinek pojistné brzdy není rušen jakoukoliv činností jízdní brzdy.

(16) Součásti jízdní i pojistné brzdy včetně kotevních šroubů a jejich závitů musí vykazovat při největší působící statické síle alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(17) Při použití kotoučových brzd musí být čidlem hlídána nejvyšší přípustná teplota brzdového kotouče.

(18) Radiální házivost brzdových věnců a axiální házivost brzdových kotoučů a jejich přípustnou toleranci při provozu těžního stroje určí průvodní dokumentace.

(19) Brzdové kotouče, pasy a čelisti nesmí být znečišťovány, aby se nesnižoval koeficient tření.

(1) Těžní stroj nemůže být provozován bez funkčního bezpečnostního obvodu, jehož součástí musí být alespoň dva výstupní prvky uvádějící nezávisle na sobě do činnosti pojistnou brzdu při rozpojení bezpečnostního obvodu některým z čidel nebo prvků uvedených v odstavci 2.

(2) V bezpečnostním obvodu jsou sériově zapojeny kontakty alespoň těchto čidel a prvků:

(3) Kontakty čidel a prvků zapojených v bezpečnostním obvodu musí být vyvedeny do společné svorkovnice bezpečnostního obvodu. Tato svorkovnice musí být označena a barevně odlišena od ostatních svorkovnic.

(4) Bezpečnostní obvod i nezávislé zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) musí být zapojeny na stálý proud a musí být napájeny ze samostatného oddělovacího transformátoru. Napěťová soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se signalizací.

(5) Nežádoucímu rozjezdu těžního stroje musí být technicky zabráněno alespoň v těchto případech:

(6) U všech bezpečnostních a kontrolních zařízení, která uvádějí do činnosti pojistnou, popřípadě jízdní a pojistnou brzdu nebo blokují rozjezd těžního stroje, musí být umožněna kontrola jejich funkce, nejsou-li tato zařízení uzpůsobena k samočinnému ověřování bezporuchového stavu.

(1) Přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu se brání koncovým vypínačem:

(2) Koncový vypínač musí rozpojit bezpečnostní obvod při přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší nebo nejnižší provozní polohu nejvíce o 1 m.

(3) Koncové vypínače podle odstavce 1 písm. b) mohou být nahrazeny dalšími koncovými vypínači ve volné výšce a volné hloubce.

(4) Po přejetí dopravní nádoby přes koncový vypínač musí zůstat koncový vypínač vypnutý; může být zapnut jen vracející se dopravní nádobou nebo ručně.

(1) Těžní stroj musí být vybaven zařízením pro kontrolu programové rychlosti v celé dopravní dráze a přejezdové rychlosti, které

(2) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti musí pro činnost vlastního hloubkoměru využívat alespoň dvě nezávislá čidla zjišťující polohu dopravní nádoby, jejichž údaje jsou vzájemně porovnávány a rektifikovány proti snímači v jámě během každého dopravního cyklu.

(3) Je-li u těžního stroje použit digitální hloubkoměr využívající pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby jen jedno čidlo, musí zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti průběžně porovnávat údaje hloubkoměru těžního stroje s hloubkoměrem vlastním.

(4) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti zajistí rozpojení bezpečnostního obvodu těžního stroje při zjištění, že

(5) Je-li zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, popřípadě zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti pro poruchu mimo provoz, smí být na nezbytně nutnou dobu povolena doprava osob při rychlosti nejvýše 4 m . s^-1; v tomto případě musí být na stanovišti strojníka při dopravě osob přítomen druhý strojník nebo alespoň osoba znalá zastavení těžního stroje.

(1) Těžní stroj musí být vybaven řididlem jízdy s tím, že u těžního stroje s asynchronním motorem může funkci řididla jízdy plnit zařízení, které splňuje podmínky odstavce 2 písm. a) a c) až h), kontroluje dodržení programové rychlosti a při překročení této rychlosti o hodnoty uvedené v odstavci 2 písm. b) zajistí snížení rychlosti, a to popřípadě až na nulovou hodnotu.

(2) Řididlo jízdy musí mít tyto vlastnosti:

(3) Nastavení pracovního režimu těžního stroje musí být zřejmé jak pro strojníka, tak i pro narážeče hlavní odnímací plošiny.

(4) Je-li řididlo jízdy mimo provoz a je-li těžní stroj vybaven funkčním zařízením pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, určí podmínky možného provozu těžního stroje závodní dolu.

(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven hloubkoměrem. Hloubkoměr musí umožnit odečtení polohy dopravní nádoby v jámě s přesností alespoň ± 0,2 % hloubky jámy.

(2) Hloubkoměr musí být vybaven:
Požadavky uvedené pod písmeny a) a b) musí být u digitálního hloubkoměru splněny programově.

(3) Digitální hloubkoměr může pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby využívat buď jedno čidlo, avšak v tom případě musí být splněn požadavek § 25 odst. 3, nebo dvě čidla, jejichž údaje digitální hloubkoměr vzájemně porovnává a zároveň tyto údaje porovnává s polohou snímače v jámě. Pokud se údaje čidel nebo údaj hloubkoměru při porovnání s polohou snímače v jámě liší o více než 5 m, zajistí hloubkoměr rozpojení bezpečnostního obvodu.

(4) Při pohledu ze stanoviště strojníka patří levý ukazatel hloubkoměru levé dopravní nádobě, nebo jsou-li těžní lana za sebou, dopravní nádobě, která je blíže strojníkovi. Ukazatel hloubkoměru se musí pohybovat ve smyslu pohybu dopravní nádoby. U digitálního hloubkoměru se údaj polohy zvětšuje při pohybu dopravní nádoby směrem dolů.

(5) U dvoububnového těžního stroje musí být každý ukazatel hloubkoměru s mechanickým náhonem poháněn samostatně od svého bubnu a samostatně nastavitelný.

(6) Hloubkoměr musí být vždy nastaven tak, aby poloha ukazatele při zohlednění tolerancí podle odstavců 1 a 3 odpovídala skutečné poloze dopravní nádoby.

(7) Mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem a digitální hloubkoměr musí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci hloubkoměru. Rektifikace musí být provedena během každého dopravního cyklu.

(8) Digitální hloubkoměr musí uchovat údaj o poloze dopravních nádob i při výpadku elektrické energie.

(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven rychloměrem s rozsahem stupnice alespoň do 120 % nejvyšší povolené rychlosti ukazujícím s přesností alespoň ± 5 % nejvyšší povolené rychlosti. Povolenou rychlost při dopravě osob a při těžbě označuje na stupnici rychloměru červená ryska.

(2) Těžní stroj musí být vybaven záznamovým zařízením zaznamenávajícím

(3) U těžního stroje ovladatelného tlačítky nemusí být zaznamenány impulsy k rozjezdu těžního stroje.

(4) Záznam záznamového zařízení se označuje datem a názvem těžního zařízení. Záznam o kontrolní jízdě při prohlídce podle § 58 odst. 1 písm. c) a § 64 odst. 2 písm. c) a odstavce 5 se uchovává po dobu alespoň tří měsíců, ostatní záznamy alespoň po dobu jednoho měsíce.

(1) Těžní stroj s automatickým řízením lze použít jen pro těžbu.

(2) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít i ruční ovládání. Při přepnutí na ruční řízení se těžní stroj s automatickým řízením považuje za těžní stroj bez automatického řízení.

(3) Volba automatického řízení a jeho přepnutí na ruční řízení strojníkem může být možná jen za klidu těžního stroje a je-li přitom dopravní nádoba ve své nejvyšší nebo nejnižší provozní poloze. Při zapůsobení pojistné brzdy těžního stroje se automatické řízení samočinně zruší.

(4) Automatické řízení zabezpečí dodržení rychlosti v toleranci ± 10 % programové rychlosti.

(5) Těžní stroj s automatickým řízením musí být zabezpečen proti současnému ovládání z více míst.

(6) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít u brzdového stroje snímač, kterým je snímána poloha odpovídající stavu „zabrzděno” a „odbrzděno”.

(7) Řídicí program těžního stroje s automatickým řízením zajistí, aby se při poruše těžního zařízení započatá jízda dokončila jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost provozu těžního zařízení, a aby po jejím dokončení bylo do odstranění poruchy zabráněno dalšímu rozjezdu těžního zařízení.

(8) Při poruše zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti nebo řididla jízdy nesmí být těžní stroj s automatickým řízením provozován v automatickém režimu řízení.

(9) V automatickém režimu řízení musí být při plnění a vyprazdňování dopravní nádoby těžní stroj zabrzděn.

(10) Dojde-li u těžního zařízení provozovaného v automatickém režimu ke skluzu lana, nesmí být do doby odstranění příčiny skluzu zahájena nová jízda v automatickém režimu.

Těžní stroj s automatickým řízením musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při automatickém provozu uvede do činnosti pojistnou brzdu také při

Těžní stroj ovladatelný tlačítky musí být vybaven

(1) Stanoviště strojníka se zřizuje tak, aby strojník byl oddělen od působení vnějších rušivých vlivů.

(2) Stanoviště strojníka musí být vybaveno alespoň ovládacím zařízením pro

(3) Na stanovišti strojníka musí být provozní a poruchová signalizace stavu těžního zařízení poskytující optické informace alespoň o

(4) Signalizace podle odstavce 3 písm. h), p), q), r), s) a v) musí být též akustická. Hodnoty podle odstavce 3 písm. a), b), c), d) a e) musí být měřeny a zobrazeny na ukazatelích umístněných v zorném poli strojníka a trvale osvětlených.

(5) Postup při signalizaci podle odstavce 3 písm. h), q) a v) a při poruše hlídače izolačního stavu určí provozní dokumentace.

(6) Na stanovišti strojníka musí být optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině a v násypné a výsypné stanici.

(7) Na hlavní odnímací plošině a na nárazišti musí být signalizace provozního stavu o

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahuje na těžní stroj ovladatelný tlačítky.

(1) Strojovna musí být vybavena pevnými svítidly situovanými tak, aby neoslňovaly strojníka, a to ani odrazem. Kromě toho musí být strojovna na povrchu a schodiště (§ 17 odst. 3) vybavena i nouzovým osvětlením.

(2) Ve strojovně se vyvěsí, popřípadě uloží

(3) Na stanovišti strojníka se vyvěsí

(1) Jmenovitý průměr nosného drátu v těžním laně nesmí být menší než 0,8 mm. Požadavky na nosnost těžního lana stanovuje příloha č. 4.

(2) Na vícelanovém těžním stroji se použijí těžní lana stejných nebo alespoň obdobných vlastností s pravým i levým vinutím pramenů, přičemž počty lan se stejným směrem vinutí se mezi sebou nesmějí odlišovat o více než jedno lano. Při použití více než šestipramenných lan nekroutivé konstrukce mohou být všechna lana se stejným smyslem vinutí pramenů.

(3) Vícelanový těžní stroj může být provozován jen s vyrovnávačem tahů v lanech zajišťujícím rovnoměrné rozdělení zatížení na těžní lana s tolerancí nejvíce 5 %.

(1) Jako vyrovnávací lano se může použít jen lano nekroutivé konstrukce. Požadavky na nosnost vyrovnávacího lana stanovuje příloha č. 4.

(2) Vzdálenost mezi spodním okrajem smyčky vyrovnávacího lana a hlídačem signalizujícím nejvyšší dovolenou hladinu vody a propadu v jámové tůni musí být alespoň 2 m.

(1) U těžního a vyrovnávacího lana ověří před jeho naložením akreditovaná osoba²¹⁾ stav a mechanické vlastnosti vzorku nakládaného lana o délce 1 m (zkratka); vzorek se uchovává po celou dobu používání naloženého lana na suchém místě určeném ve Spisu o jízdě na laně.

(2) Před naložením těžního lana se prohlédne a podle potřeby také upraví obložení bubnu, popřípadě obložení drážky třecího kotouče.

(3) Délka těžního lana u bubnového těžního stroje se určí tak, aby po posledním krácení lana byl buben při poloze dopravní nádoby odpovídající jejímu dosednutí na dosedací rošt v jámové tůni ovinut alespoň třemi závity lana.

(4) Poměr jmenovitého průměru lanovnice a bubnu pomocného vratu nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem k jmenovitému průměru nebo tloušťce lana musí být alespoň 25.

(5) Lanovnice, její osa a ložiska a buben pomocného vratu nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem se počítají z největšího tahu příslušného vratu, přičemž musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.

(6) Nakládání lana se provádí podle provozní dokumentace.

(1) Dopravní nádoba se počítá na největší statické zatížení. Při výpočtu těžní klece se započítávají také dynamické síly vznikající při narážení důlních vozů, při výpočtu skipu také dynamické síly vznikající při jeho plnění; při tom se přihlédne i k přídavným účinkům vodorovného zrychlení vznikajícího za jízdy. Při největším statickém zatížení musí mít jednotlivé části dopravní nádoby alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(2) Dopravní nádoba se trvale označí evidenčním číslem.

(3) Boční stěny těžní klece se v celé své výšce zhotovují z dostatečně tuhého plného nebo děrovaného plechu s otvory do 10 mm.

(4) Dopravní nádoba musí být tak vysoká, aby vzdálenost krajních vodítek na téže stěně dopravní nádoby byla alespoň tak velká jako větší půdorysný rozměr dopravní nádoby. Kluzné plochy vodítek na téže stěně dopravní nádoby musí ležet v jedné rovině a musí být rovnoběžné, a to i s kluznými plochami protilehlých vodítek.

(5) Vodítka dopravní nádoby se konstruují a zhotovují tak a z takového materiálu, aby jejich funkce byla zachována i při vjetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic a aby při dovoleném opotřebení průvodnic, vodítek a vodorovném průhybu výstroje zůstalo při nejnepříznivějším postavení dopravní nádoby zachováno alespoň 30 % hloubky vedení vodítky. Při kolovém vedení musí boční kola ve všech polohách dopravní nádoby při největším dovoleném opotřebení průvodnic a vodítek překrývat boční stěnu průvodnice alespoň 50 % šířky kola, nejméně však 40 mm.

(6) Dopravní nádoba s kolovým vedením se opatřuje také pomocnými pevnými vodítky, která zaručují vedení nádoby jak v případě poruchy kolového vedení, tak i při najetí do brzdicích průvodnic. Pomocná vodítka se připevňují z obou stran dopravní nádoby alespoň na úrovni hlavy a nejspodnější podlahy dopravní nádoby.

(7) Dopravní nádoba vedená dřevěnými průvodnicemi používaná k dopravě osob, s výjimkou dopravní nádoby vícelanového těžního stroje, se vybavuje záchyty. Čelisti záchytů musí být při prázdné dopravní nádobě vzdáleny alespoň 20 mm od průvodnice. Vychýlení čelistí záchytů vzhůru musí být omezeno. Pružiny mechanizmu záchytů nesmějí nést plné zatížení. Jsou-li čelisti záchytů plně otevřeny, musí být poměr mezi tlakem pružiny a tíhou prázdné dopravní nádoby bez vyrovnávacího lana menší než 0,6; dolehnou-li záchyty na průvodnice, musí být tento poměr větší než 0,3. Charakteristika pružiny mechanizmu záchytu musí být doložena protokolem o zkoušce pružiny provedené výrobcem nebo akreditovanou osobou. Při dopravě osob nesmějí být záchyty vyřazeny z činnosti. Vyřazení záchytů z činnosti musí být označeno způsobem viditelným při vstupu do dopravní nádoby.

(8) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít dostatek dosažitelných držadel. Půdorysná plocha k stání pro jednu osobu musí být alespoň 0,2 m² a světlá výška alespoň 1,9 m.

(9) Dvířka dopravní nádoby musí být dostatečně tuhá, svou konstrukcí a umístěním nesmí umožnit vysunutí končetin ani jiných částí těla mimo dopravní nádobu a nesmí se otvírat ven. Mezera mezi dvířky dopravní nádoby a boční stěnou dopravní nádoby smí být nejvíce 50 mm. Vrchní okraj dvířek dopravní nádoby musí být alespoň 1,4 m nad úrovní podlahy, spodní okraj musí přiléhat ke konstrukci podlahy nebo k vedení pro kola nebo pro valivé zarážky důlních vozů.

(10) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít plnou kovovou střechu a podlahu krytou plným plechem zamezujícím uklouznutí. Ve střeše a podlaze smějí být otvory pro dopravu dlouhého materiálu, které musí být v době, kdy nejsou používány, zakryty a zajištěny proti otevření.

(11) Těžní klec pro dopravu důlních vozů musí mít aretační zařízení, které v ní spolehlivě udrží důlní vůz, popřípadě vozy při těžbě. Čela podlahy těžní klece se provedou tak, aby nemohlo dojít ke vzpříčení dopravní nádoby o nosy sklápěcích můstků nebo stavítek. Dopravní nádoba se spodním vyprazdňováním se opatřuje uzávěrem, který nedovolí její otevření při těžbě.

(12) Střecha dopravní nádoby, ze které se provádí prohlídka nebo údržba jámy, se opatřuje ochrannou stříškou, zábradlím a ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m s možností odtékání vody, musí být zdrsněna proti uklouznutí a mít sklon nejvíce 10°. Ochranná stříška a zábradlí smí být odnímatelné.

(13) Mezera mezi bokem důlního vozu a boční stěnou těžní klece musí být alespoň 60 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající částí důlního vozu a čelní styčnou plochou vodítka u čelního vedení musí být alespoň 100 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající částí důlního vozu a čelem podlahy těžní klece u bočního vedení musí být alespoň 50 mm.

(14) Dopravní nádoba vedená vodicím lanem musí splňovat tyto podmínky:

(1) Závěs a jeho části se počítají na největší statické zatížení. Závěs těžního lana jednolanového těžního stroje musí mít alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, ostatní závěsy alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(2) Závěs těžního lana musí být na svých hlavních částech zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití závěsu určí závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly závěsu.

(3) Je zakázáno používat řetěz, článek řetězu, oko nebo třmen jako nosnou část závěsu.

(4) Části závěsu vyčnívající do prostoru vrchní etáže dopravní nádoby musí být zakryty ochranným krytem.

(1) Úvazek a jeho části se počítají na největší statické zatížení. Úvazek těžního lana jednolanového těžního stroje musí mít alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, ostatní úvazky alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(2) Jistota proti vytažení lana z úvazku musí být při největším statickém zatížení alespoň 7násobná, u klínového úvazku alespoň 1,2násobná.

(3) U lanového úvazku nesmí být počet svorek menší než tři a větší než sedm. Mezera mezi svorkami musí být v mezích od jedné do dvou šířek svorky. Konec lana musí vyčnívat nad poslední svorku alespoň o 150 mm.

(4) U klínového úvazku postačuje 1 kontrolní svorka, která musí být umístěna o 5 až 10násobek jmenovitého průměru nebo tloušťky lana nad úvazkem. Vzdálenost mezi úvazkem a kontrolní svorkou musí být změřena a zapsána do Knihy o jízdě na laně.

(5) Šířka svorek musí být rovna alespoň 2násobku jmenovitého průměru lana, u plochých lan alespoň šířce lana.

(6) Je-li lano v srdcovce svíráno ze stran, musí být vzdálenost jejích bočnic při sevření bez lana alespoň o 15 % menší než jmenovitý průměr lana.

(7) Nejmenší poloměr ohybu lana v úvazku měřený v ose lana určí jeho výrobce, avšak nesmí být menší než 4násobný jmenovitý průměr nebo tloušťka lana.

(8) Upevnění úvazku k dopravní nádobě musí umožnit jeho vychylování za provozu alespoň v rovině kolmé na osu hřídele těžního stroje.

(9) Úvazek těžního lana musí být na svých hlavních částech zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití úvazku určí závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly úvazku.

(1) Význam návěští:

(2) Jsou-li používána složená návěští, např. při provozu těžního zařízení na více nárazišť, musí být v Řádu o jízdě na laně určen způsob použití a význam složených návěští, přičemž návěští 1x nesmí být použito ve spojení s jiným významem než „Stát”.

(3) Přístroje, spínače a zvuková a optická návěštní zařízení s výjimkou částí nutně prostupných pro světlo musí být barevně označeny takto:

(4) Elektrické návěštní zařízení musí být napájeno ze samostatného oddělovacího transformátoru, na který nesmí být připojeno žádné jiné zařízení nesouvisící se signalizací provozního stavu nebo řízením těžního stroje. Napěťová soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se signalizací.

(5) Návěštní zařízení každého těžního stroje v téže jámě musí mít samostatné kabely.

(6) V době nepřítomnosti narážeče nebo určeného zaměstnance (§ 11 odst. 4) musí být návěštní zařízení s výjimkou přímého návěští „Stůj” zajištěno proti zásahu nepovolanou osobou.

(7) U těžního zařízení, u kterého lze dávat návěští z více nárazišť, hlavní odnímací plošiny, odnímacích plošin nebo skipových násypných a výsypných stanic, musí být pro strojníka zřejmé, odkud bylo návěští vysláno.

(8) Dané návěští musí být s výjimkou návěští z dopravní nádoby zvukově kontrolovatelné v místě, odkud je dáváno, na hlavní odnímací plošině a ve strojovně. Na stanovišti strojníka musí být návěští kontrolovatelné také opticky.

(9) V jámě s více těžními zařízeními musí být jejich zvuková návěští zvukově odlišitelná.

(1) Těžní zařízení musí být vybaveno návěštním zařízením umožňujícím dávat rázové návěští z nárazišť k hlavní odnímací plošině a na stanoviště strojníka a z hlavní odnímací plošiny na stanoviště strojníka. Ovládací prvky tohoto návěštního zařízení musí být umístěny na stanovišti narážeče.

(2) Rázové návěští musí být akustické, odlišné od ostatních zvukových návěští. Pro rázové návěští musí být použit rázový zvon.

(3) Návěštní zařízení musí být upraveno tak, aby bylo vyloučeno současné dávání návěští ze dvou nebo více odnímacích plošin nebo nárazišť.

(1) Přímé návěští „Stůj” musí být možné kdykoliv dát ze všech plošin nárazišť, včetně odnímacích plošin, u oboustranných nárazišť z obou stran náraziště a u skipového těžního zařízení z místa ovládání násypné a výsypné stanice. Přímé návěští „Stůj” se dává houkačkou, která musí být slyšitelná na stanovišti strojníka a na všech místech, odkud je možné toto návěští dávat. Strojníkovi musí být opticky signalizováno, odkud bylo přímé návěští „Stůj” dáno.

(2) V jámě s více těžními zařízeními musí mít každé těžní zařízení své přímé návěští „Stůj”; tato přímá návěští „Stůj” musí být zvukově odlišitelná a dána i na ostatní stanoviště strojníků těžních strojů téže jámy.

(1) Zařízení k dávání návěští z dopravní nádoby musí umožnit dát návěští z každé etáže dopravní nádoby na stanoviště strojníka, a to i za pohybu dopravní nádoby; u dopravní nádoby, ze které se provádí prohlídka jámy, musí umožnit dát návěští také ze stanoviště prohlížitele jámy.

(2) Návěští z dopravní nádoby musí být vždy akustické, odlišné od ostatních zvukových návěští. Pro strojníka musí být zřejmé, ze které dopravní nádoby bylo návěští dáno.

(1) Návěštní zařízení smí být doplněno zvláštním jednoúčelovým návěštním zařízením, např. součtovým návěštím nebo zpětným voláním. Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení mimo optického se může používat jen při těžbě.

(2) Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení

(3) Pro zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení u automatické skipové stanice platí také § 56 odst. 1.

(4) Při možnosti nástupu osob do dopravní nádoby na několika plošinách téhož náraziště musí být jednotlivé plošiny spojeny se stanovištěm narážeče optickým návěštím.

(1) Pro možnost hovorového dorozumění mezi stanovištěm strojníka, stanovištěm narážeče a místem ovládání skipové stanice musí být zřízeno dorozumívací zařízení. Při více těžních zařízeních v téže jámě musí být zřízeno samostatné dorozumívací zařízení pro každé těžní zařízení a také mezi strojníky těchto těžních strojů.

(2) Dorozumívací zařízení podle odstavce 1 je možno vést společným kabelem důlních dorozumívacích zařízení.

(3) Dorozumívací zařízení musí být autonomní a nezávislé na elektrické rozvodné síti a na provozu telekomunikační sítě dolu.

(4) U přístroje dorozumívacího zařízení musí být vyvěšen telefonní řád.

(1) Výztuž a výstroj jámy s výjimkou průvodnic musí být nehořlavá.

(2) Dopravní nádoba je v jámě vedena svými vodítky a pomocí průvodnic připevněných na rozpony rozepřené příčkami, nebo pomocí lan, která musí být ukotvena a napjata.

(1) Největší svislá vzdálenost mezi rozponami smí být u dřevěných průvodnic 3 m, u kovových průvodnic 4 m; největší dovolenou odchylku stanovuje příloha č. 2.

(2) Protilehlé rozpony se umísťují ve stejné rovině; největší dovolenou odchylku od vodorovné roviny stanovuje příloha č. 2.

(3) Na rozponu a její příčku se s výjimkou průvodnice a konstrukce lezního oddělení nesmí nic trvale upevňovat.

(1) Styk průvodnic musí být proveden na rozponě. Mezera ve styku průvodnic nesmí být větší než 5 mm.

(2) Je-li průvodnicový tah záměrně přerušen, musí mít první průvodnice nad a pod přerušením (dále jen „nájezdová průvodnice”) délku určenou ve výpočtu výstroje jámy. Nezaručuje-li délka dopravní nádoby její řádné vedení v tomto místě, zabudovává se v místě přerušení průvodnice pomocné vedení (např. rohové).

(3) Na nájezdové průvodnici se v místě přechodu na pomocné vedení a zpět zhotovuje nájezd, jehož čelní i oboustranný boční úkos je 1 : 25, a to v délce alespoň 1 m.

(4) Přímá část pomocného vedení dopravních nádob v místě přerušení průvodnicového tahu musí překrývat zkosenou část nájezdové průvodnice. Nájezdová část pomocného vedení dopravní nádoby se zhotovuje s odklonem alespoň 10° od svislice směrem od středu dopravní nádoby ve směru její úhlopříčky, a to v délce alespoň 1 m.

(5) Tam, kde se průvodnicový tah přerušuje jen výjimečně, lze použít zajištěné vložené průvodnice.

(1) Jako vodicí a odrazové lano se používá jen umrtvené lano nebo lano uzavřené, popřípadě polouzavřené konstrukce kruhového průřezu o jmenovitém průměru alespoň 28 mm. Odrazové lano nesmí mít jmenovitý průměr menší než vodicí lano. Jmenovitý průměr nebo výška profilu vnějších drátů vodicího lana nesmí být menší než 2 mm.

(2) Jako vodicí a odrazové lano se smí používat i odložené těžní lano, pokud splňuje požadavky odstavce 1.

(3) Pro jednu dopravní nádobu se použijí vždy alespoň dvě vodicí lana.

(4) Vodicí lana se umisťují bočně od dopravní nádoby a souměrně alespoň vůči jedné z os půdorysu dopravní nádoby nebo vůči středu dopravní nádoby, a to co nejdále od osy těžního lana.

(5) Jsou-li použita odrazová lana, musí být alespoň dvě a ve stejné vzdálenosti od dopravní nádoby.

(6) Vodicí a odrazové lano se napínají nezávisle na sobě. Napínací síla vodicího i odrazového lana se určí podle přílohy č. 3. Napínací zařízení u vodicího lana se konstruuje tak, aby napínací sílu bylo možno měnit alespoň v rozmezí ± 10 %.

(7) Napínací a kotvicí zařízení vodicího a odrazového lana a plošina pro obsluhu tohoto zařízení v jámové tůni se umisťuje alespoň 1,5 m nad nejvyšší předpokládanou úrovní hladiny vody nebo propadu. Napínací a kotvicí zařízení musí být chráněno před dotykem s vyrovnávacím lanem a proti propadu.

(8) Vodicí a odrazové lano se kotví nad nárazníkovým roštem a pod dosedacím roštem, a to tak, aby dopravní nádoba při přejetí nejvyšší a nejnižší provozní polohy nevjela do lanového úvazku.

(9) Odchylka osy vodicího lana od projektované osy a od osy těžního lana může být nejvíce ± 5 mm. Odchylka osy odrazového lana od projektované osy, od osy dalšího odrazového lana a od osy vodicího lana může být nejvíce ± 10 mm.

(10) Nad nejvyšší a pod nejnižší provozní polohou musí být dopravní nádoba vedena průvodnicemi. V místě průjezdu jámovou stolicí může být dopravní nádoba vedena buď průvodnicemi nebo pomocným vedením.

(1) Pevné vedení dopravní nádoby a výstroj jámy se počítá na působení vodorovných sil a u těžního zařízení s dopravní nádobou se záchyty také na vertikální síly působící při zapůsobení záchytů.

(2) Výpočet pevného i lanového vedení dopravní nádoby se provádí podle přílohy č. 3.

Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy stanovuje příloha č. 2.

Mezery mezi míjejícími se dopravními nádobami a mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy stanovuje příloha č. 2.

(1) Pokud jáma není vybavena havarijním dopravním zařízením ani není uzpůsobena pro použití mobilního havarijního dopravního zařízení podle § 72 odst. 2, musí mít lezní oddělení.

(2) Lezní oddělení musí být provedeno tak, aby byl do něho možný vstup z ohlubně a z důlního díla ústícího do jámy a v každém místě jámy přestup do něho z kterékoliv dopravní nádoby všech těžních zařízení v téže jámě a opačně.

(3) Vstup do lezního oddělení z ohlubně a z důlního díla ústícího do jámy, s výjimkou opuštěného důlního díla, směrem dolů se opatřuje poklopem upevněným na závěsu. Poklop na ohlubni musí být uzavřen tak, aby bylo zabráněno vstupu nepovolaných osob do lezního oddělení a současně aby nebylo zabráněno výstupu z něho.

(4) Vstup do lezního oddělení nesmí vést těžní zátyní.

(5) Lezní oddělení se od ostatních oddělení a zátyní jámy odděluje tuhým pažením. Mezery v pažení nesmějí být větší než 100 mm v místech, kde je možný dotyk s dopravní nádobou, v jiných místech větší než 200 mm.

(6) Lezní oddělení musí být vybaveno pevnými odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m. Mezery v odpočívadle a mezery mezi odpočívadlem a výztuží a výstrojí jámy nesmí být větší než 50 mm.

(7) Vzdálenost od paty žebříku lezního oddělení k výztuži nebo výstroji jámy na odpočívadle ve směru osy žebříku musí být alespoň 600 mm. Podél celého žebříku v lezním oddělení včetně průlezních otvorů musí být zachován průlezní prostor alespoň 700 mm kolmo na žebřík a 600 mm po šířce žebříku.

(8) Žebříky musí být pevné, stabilně připevněné. Používá se žebřík o šířce alespoň 300 mm s pravidelnými vzdálenostmi mezi příčlemi nejvýše 300 mm. Za příčlemi se ponechává volný prostor alespoň 180 mm pro chodidla. Žebřík přesahuje výstupní otvor nebo plošinu o 1,1 m nebo se do této výšky zabudují pevná držadla.

(9) Žebřík vedoucí z náraziště nebo ohlubně k prvnímu odpočívadlu lezního oddělení nesmí být delší než 8 m. Tento žebřík může být svislý. Žebřík s úklonem větším než 80° musí být od výšky 3 m od paty žebříku opatřen ochranným košem s průlezním otvorem °00 x 700 mm. Ostatní žebříky musí mít úklon menší než °0° a musí krýt otvor v odpočívadle.

(1) Volná hloubka se zřizuje pod nejspodnějším provozovaným nárazištěm.

(2) Délka volné hloubky je 0,5 až 0,8 volné výšky. Její délka se volí tak, aby při poloze střechy dopravní nádoby v úrovni počvy náraziště byla vzdálenost mezi spodním vodítkem dopravní nádoby a počátkem brzdicí průvodnice alespoň 1,0 m.

(3) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva o celkové délce větší než 2 m při vedení dopravní nádoby pevnými vodítky a 3 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 50, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby byla alespoň 1,5 m. Brzdicí průvodnice se opírá o dosedací rošt nebo jiný dostatečně pevný nosník; požadavky na dosedací rošt a nosník stanovuje příloha č. 3.

(4) Jámová tůň musí být přístupná lezním oddělením nebo svislým žebříkem vybaveným podle § 53 odst. 9.

(5) V jámové tůni se v úrovni nejvyšší dovolené hladiny vody umísťuje hlídač hladiny vody; u skipového těžního zařízení se v jámové tůni v úrovni nejvyšší dovolené hladiny propadu umísťuje také hlídač hladiny propadu. U těžního zařízení s vyrovnávacím lanem se v jámové tůni umísťuje také zařízení proti tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana, které signalizuje strojníkovi změnu své polohy.

(6) Jáma se skipovým těžním zařízením se vybavuje také zařízením pro odtěžení propadu z jámové tůně.

(1) V nárazišti musí být vyvěšeny:
U skipového těžního zařízení, u jednostranného náraziště a při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy se text tabulek podle písmen c) a d) upraví podle potřeby. Tabulky podle písmen a) až c) se umísťují na stanovišti obsluhy skipového těžního zařízení.

(2) Na ohlubni a na nárazišti se vyvěsí Řád o jízdě na laně. Povolení výjimečné jízdy se vyvěsí na ohlubni a na nárazišti, na které je výjimečná jízda povolena.

(3) U oboustranných nárazišť se vedle jámové stolice zřizuje alespoň jeden bezpečný průchod spojující obě strany náraziště.

(4) Stanoviště narážeče se umísťuje tak, aby bylo bezpečné a narážeč měl dobrý výhled na nástup osob do dopravní nádoby a výstup z ní a na narážení důlních vozů na své plošině.

(5) Jámová stolice v místech, která se neuzavírají zátyňovými dvířky, se zabezpečuje do výšky alespoň 1,8 m pažením, které do výšky 0,3 m musí být plné, výše pak může být s mezerami do 50 mm. Podlaha náraziště v místě styku s jámou, s výjimkou místa vstupu do dopravní nádoby, a také směrem k bočním stěnám sklápěcího můstku se opatřuje ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m. V místech, kde se mohou zdržovat zaměstnanci, se prostor od jámy uzavře na celou svou výšku pažením a shora se chrání pevným plným povalem.

(6) Vstup do těžní zátyně se opatřuje zátyňovými dvířky. Zátyňová dvířka musí být alespoň 1,4 m vysoká a zhotovují se do výšky 0,3 m od podlahy plně, výše pak s pažením s mezerami do 50 mm. Mezera mezi zátyňovými dvířky a konstrukcí podlahy nebo sklápěcího můstku smí být nejvíce 50 mm. Zátyňová dvířka se nesmí otevírat směrem do těžní zátyně a zabezpečují se proti samovolnému otevření. Zátyňová dvířka se ovládají samočinně dopravní nádobou. Pokud jsou zátyňová dvířka otevírána směrem nahoru, zajišťují se v otevřené poloze proti samovolnému pádu. U vstupu do těžní zátyně se na stojinách jámové stolice umísťují pevná držadla.

(7) Na nástupní plošiny musí být zřízeno schodiště. Není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, postačuje jako přístup na jiné plošiny a do jiných sklípků svislý žebřík vybavený podle § 53 odst. 9.

(8) Na plošině pro kontrolu těžního a vyrovnávacího lana se zřizuje osvětlení pevnými svítidly a návěštní zařízení. Mimo dobu kontroly lana musí být návěštní zařízení vypnuto a zajištěno proti zásahu nepovolanou osobou.

(9) Náraziště se vybaví zarážkou, která zabrání samovolnému ujetí důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy, a to i při ztrátě ovládací energie pro toto zařízení. Zarážka může být součástí narážecího zařízení. Zarážka nesmí být vyřazena z činnosti. Náraziště se vybaví také zařízením proti pádu důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy; toto zařízení může být při dopravě osob vyřazeno z činnosti.

(10) Sklápěcí můstek se umisťuje a musí být vyvážen tak, aby umožnil bezpečný průjezd dopravní nádoby v obou směrech. Ve své horní poloze se zajišťuje proti nežádoucímu sklopení. Nosy můstku musí být lehce otočné a samočinně se vracet do původní polohy. Při nejnižší poloze můstku se nesmějí sklopné nosy sklopit více než do svislé polohy. Boky zvednutého můstku musí být zakryty až k podlaze. Podlaha můstku musí být zdrsněna. Můstek musí umožnit nájezd a výjezd důlního vozu z dopravní nádoby.

(11) Pohyblivé části sklápěcího můstku nebo narážecího zařízení zasahující do sklípku pro nástup osob do dopravní nádoby nebo do prostoru pro vstup do lezního oddělení jámy musí být zakryty ochranným krytem.

(12) Ustanovení odstavce 5 se přiměřeně vztahuje i na důlní díla ústící do jámy.

(1) Automatická skipová stanice smí při své činnosti ovládat zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení za podmínky, že před vysláním zvláštního jednoúčelového návěští se samočinně ověří
Nelze-li splnit tyto podmínky, musí být provoz automatické skipové stanice řízen ručně.

(2) Při provozu automatické skipové stanice musí být zabráněno objemovému i hmotnostnímu přeplnění skipu v násypné stanici a přeplnění výsypné stanice.

(1) Stav a vybavení jámy, náraziště, skipové stanice, obsluhovací plošiny, těžní věže, lanovnice, těžního stroje, těžního, vyrovnávacího, vodicího a odrazového lana, dopravní nádoby včetně závěsu, záchytů a úvazku, návěštního a dorozumívacího zařízení a dalších částí těžního zařízení a havarijní dopravní zařízení kontrolují určení zaměstnanci.

(2) Prohlídky, zkoušky a revize těžního zařízení a jámy se provádí ve lhůtách stanovených touto vyhláškou podle ročního plánu schváleného závodním dolu. Mimořádné prohlídky, zkoušky, popřípadě revize se provedou po nehodě na těžním zařízení nebo v jámě; jejich rozsah určí koordinační technik.

(3) Závodní dolu určí lhůty a rozsah prohlídek těžního zařízení pro období, kdy se těžní zařízení používá nepravidelně nebo v omezeném rozsahu; lhůty však nemůže určit delší než 2násobné v porovnání se lhůtami stanovenými touto vyhláškou, je-li těžní zařízení v té době využíváno na méně než 40 % projektované kapacity, a delší než 4násobné v porovnání se lhůtami stanovenými touto vyhláškou, je-li těžní zařízení v té době využíváno na méně než 20 % projektované kapacity.

(4) Ve dnech, kdy se těžní zařízení nepoužívá, se denní prohlídka neprovádí. Provede se až v den jeho opětovného použití před zahájením dopravy osob; pokud však od poslední prohlídky uplynula doba kratší než 40 hodin, může být denní prohlídka provedena až v průběhu dne.

(5) Při přerušení provozu těžního zařízení na dobu delší než 1 týden se stanovené prohlídky neprovádí. Není-li stanoveno jinak, musí být před uvedením do opětovného provozu provedeny prohlídky v rozsahu alespoň týdenní prohlídky.

(6) Prohlídka s delší lhůtou nahrazuje prohlídku s kratší lhůtou.

(7) Stanovené lhůty prohlídek, kontrol, funkčních zkoušek a revizí mohou být překročeny nejvíce o 1 pracovní den u týdenní lhůty, o 8 dní u dvouměsíční lhůty, o 15 dní u šestiměsíční lhůty, o 22 dní u roční lhůty a o 1 měsíc u dvouleté a delší lhůty.

(1) Prohlédne se

(2) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka podle odstavce 1 písm. c) a d) pod vedením technika pověřeného dozorem nad udržováním jámy.

(3) Práce a prohlídky v jámě se smějí provádět ze střechy dopravní nádoby. Přitom musí prohlížitel i technik používat prostředky kolektivního zajištění nebo osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky a být s výjimkou uvedenou v odstavci 5 chráněni proti pádu drobných předmětů ochrannou stříškou. Na místech níže položených se v jámě a v okruhu 10 m od jámy v době prací v jámě nesmí zdržovat lidé, pokud nejsou v jámě chráněni ochranným povalem, na nárazišti jiným vhodným způsobem. Je-li při této práci nutno sestoupit z dopravní nádoby do volného prostoru jámy, smí se tak stát jen je-li dopravní nádoba v klidu, s použitím osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu z výšky a za stálého dozoru. Při práci a při prohlídkách konaných z dopravní nádoby je zakázáno kotvit osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu z výšky k části výstroje jámy.

(4) Pevný pracovní poval používaný při údržbě, opravě nebo jiných pracích v jámě se pokládá na nosníky zapuštěné do zdiva jámy nebo do horniny a zajišťuje se proti posunutí a překlopení. Nezakrývá-li pracovní poval celý průřez jámy, opatřuje se na volných stranách zábradlím o výšce 1,1 m a u podlahy ochrannou lištou do výše alespoň 0,1 m nebo musí zaměstnanci na povalu používat osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky. Zaměstnanci pracující na tomto povalu musí být s výjimkou uvedenou v odstavci 5 chráněni proti pádu drobných předmětů ochranným povalem nebo ochrannou stříškou.

(5) Nelze-li při pracích prováděných ze střechy dopravní nádoby nebo pevného pracovního povalu zřídit ochranný poval nebo ochrannou stříšku, dodržují se alespoň tyto podmínky:

(6) Korozivní úbytek tloušťky stěn kovových prvků výstroje jámy se kontroluje v suchých jámách nebo suchých úsecích jam jednou za čtyři roky, v ostatních případech jednou za dva roky. Korozivní úbytek se zjišťuje měřením na charakteristických prvcích, například na průvodnici, rozponě, příčce, žebříku, pažení, roštu a konzole. Současně se kontroluje i stav uchycení jednotlivých prvků a jejich úchytů. Kontrolovaný kovový prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém posudku.

(7) Opotřebení dřevěných průvodnic se měří alespoň jednou ročně. Dřevěná průvodnice se vymění, je-li její opotřebení větší než

(8) Opravovat opotřebenou nebo poškozenou průvodnici je zakázáno.

(9) Přímost pevného vedení dopravní nádoby se ověřuje měřením před uvedením nové nebo rekonstruované jámy nebo její části do provozu. V jámě s rychlostí vyšší než 8 m . s^-1 se přímost pevného vedení dopravní nádoby ověřuje také akcelerografickým měřením vodorovného zrychlení nádoby v čelním i bočním směru. Akcelerografické měření se opakovaně provádí alespoň jednou za dva roky. Nejvyšší dovolené čelní vodorovné zrychlení je 5 m . s^-2, nejvyšší dovolené boční vodorovné zrychlení je 8 m . s^-2. Při překročení uvedených hodnot určí závodní dolu opatření ke snížení zrychlení pod tyto hodnoty. Při zjištěném zrychlení vyšším než 8 m . s^-2 u čelního zrychlení nebo vyšším než 10 m . s^-2 u bočního zrychlení musí být provoz v jámě až do sjednání nápravy zastaven. Hodnoty vodorovného zrychlení pro hodnocení stavu přímosti pevného vedení dopravní nádoby stanoví příloha č. 5.

(10) Kontrola jámy z hlediska materiálu napadaného na prvky jámové výstroje se v jámě se skipovou těžbou provádí alespoň při kontrolách podle odstavce 1 písm. c), v…