Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Poškození zdraví z práce

6.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

501
Poškození zdraví z práce

JUDr. Anna Janáková

Přehled obsahu

Česká legislativa zná čtyři druhy poškození zdraví z práce, a to pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání a jinou škodu na zdraví než pracovní úraz nebo nemoc z povolání, která má původ v práci. Charakteristiky poškození zdraví z práce podle druhu a právní úpravy uvádí následující přehled:

Poškození zdraví Charakteristika poškození zdraví z práce Právní úprava
Pracovní úraz  Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce,
§ 271k odstavec 1 až 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce,
§ 273 a § 274 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
Nemoc z povolání   Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.Nemocí z povolání se rozumí rovněž akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. § 269 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce,
§ 271k odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání,
Ohrožení nemocí z povolání  Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takého stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. § 347 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
§ 5 vyhlášky č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání
Jiná škoda na zdraví   Jiné poškození zdraví, které není pracovním úrazem ani není uvedeno v seznamu nemocí z povolání, které však vzniklo za okolností, které mají původ v pracovních podmínkách. § 271n odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce

Posuzování pracovního úrazu

Při traumatickém poškození zdraví zaměstnance při práci, je třeba posoudit případ ve dvou fázích:

1. fáze posouzení úrazu

První fáze posouzení – JDE O ÚRAZ?

V první fázi je třeba posoudit, zda se vůbec jedná o úraz. Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení případ vyhodnotí tak, že se nejedná o úraz, pak posuzování, zda šlo o „pracovní“ úraz, zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nevzniká (pokud se poškození nekvalifikuje jako jiná škoda na zdraví ve smyslu ustanovení § 271n odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).

Předpokladem vzniku úrazu, je proběhlý úrazový děj, při kterém k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance došlo. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:

  • zákoník práce (ustanovení § 271k odstavce 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.

  • judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

2. fáze posouzení úrazu

Druhá fáze posouzení – JDE O PRACOVNÍ ÚRAZ?

Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení vyhodnotí poškození zdraví jako úraz, pak teprve přichází v úvahu fáze druhá, a to posouzení, zda vzniklý úraz je úrazem pracovním a zda za něj nese zaměstnavatel odpovědnost. Zaměstnavatel nese odpovědnost za úraz v tom případě, když poškození zdraví úrazem vzniklo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Plnění pracovních úkolů
§ 273 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
V souvislosti s plněním pracovních úkolů
§ 274, 274a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
  • výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr,

  • jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a

  • činnost, která je předmětem pracovní cesty.

  • činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP i či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců,

  • činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

  • úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé,

  • úkony nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení,

  • úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele,

  • vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.

  • školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

Povinnost zaměstnance při vzniku pracovního úrazu

Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin (ust. § 106 odst. 4 písm. h zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).

Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem

Zaměstnavateli zákoník práce a prováděcí nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů a zasílání záznamu o úrazu, ukládá řadu povinností směřujících k poskytnutí první pomoci, k vyšetření úrazového děje, ke splnění evidenčních, ohlašovacích a oznamovacích povinností vůči stanoveným orgánům a institucím a k odškodnění pracovního úrazu, jejich přehled s lhůtami uvádí následující tabulka:

Přehled povinností zaměstnavatele a lhůt souvisejících s pracovním úrazem

Povinnost zaměstnavatele Lhůta Právní regulace
 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: