Regály od A do Z (2) Instalace regálového systému

Předpokládejme, že jste úspěšně zvládli logistickou analýzu, prošli martyriem jednání o ceně a dodavatel vám oznámil, že objednané regály jsou připravené k montáži.

Začíná tedy druhá etapa vaší cesty za správně fungujícím skladem. Předem upozorňuji, že tento článek neřeší případy drobných objednávek několika policových regálů například pro vybavení příručního skladu nebo archívu, které si sami postavíte svépomocí. Pozorný čtenář zde sice najde informace i pro tyto případy, ale primárně se článek bude věnovat především projektům, kde montáž zajišťuje dodavatelská firma, což znamená, že do procesu dodávky vstupuje další právnický subjekt.

Vaše povinnosti i práva lze v takovém případě shrnout do šesti oblastí a u každé z nich se pokusím upozornit na rizika, která zde na uživatele číhají.

• BOZP
• instalační tolerance
• kompletace systému
• kotvení
• značení regálů
• dokumentace  

 NahoruBezpečnost a ochrana zdraví při práci

Velmi často se stává, že se zákazníci, kteří si objednali regály, mylně domnívají, že výběrem dodavatele, sepsáním kupní smlouvy a proplacením záloh jejich povinnosti a případné trable skončily a nyní mohou v klidu čekat na dodání zboží. Opak je pravdou. Již zadáním montáže se na každého zadavatele stavby (i montáže) vztahuje řada povinností. 

Upozorňujeme alespoň na několik bodů, kde dochází k nejčastějšímu porušování povinností: 

Určitě je třeba věnovat pozornost povinnostem vyplývajícím se zákona č. 309/2006 Sb., konkrétně § 14, kde se řeší úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě dalších osob, které se na zhotovení stavby podílejí. Tento paragraf stanovuje základní povinnost zadavatele stavby (což bývá velmi často i objednatel regálů), kterou je určení tzv. koordinátora bezpečnosti. To je osoba, která by měla zjednodušeně řečeno zabezpečit součinnost zadavatele stavby a jednotlivých zhotovitelů stavby a dále se postarat o to, aby na jednotlivých pracovištích nedocházelo k porušování platných předpisů. 

Funkci koordinátora může vykonávat jak fyzická tak právnická osoba, která splňuje požadavky na odbornou způsobilost. Ta je specifikována v § 9 zákona č. 309/2006 Sb. 

Zvláště u menších firem či u začínajících společností, které ještě nemají plně obsazeny všechny pracovní pozice, dochází k porušování této povinnosti (zpravidla z důvodu neobeznámenosti s ní), což má za důsledek živelnou a nekoordinovanou činnost na staveništi. Velmi často se dohání zpožděné termíny a pak se na jednom pracovišti pohybují pracovníci různých firem – jedna dodává vzduchotechniku, druhá dokončuje elektroinstalace anebo požární rozvody, jiná zas montuje regály a ještě jiná dokončuje instalace výrobních linek. Je třeba si uvědomit, že zadavatel stavby nese ze zákona plnou odpovědnost za dodržování bezpečnosti práce na takovém pracovišti a z pohledu zákona je úplně jedno, zda se zde pohybují pouze jeho vlastní zaměstnanci nebo i agenturní pracovníci, OSVČ či zaměstnanci jeho dodavatelů. Za pracovní úraz kohokoliv z nich je odpovědný zadavatel stavby, který musí v takovém případě prokázat, že splnil všechny své zákonné povinnosti. 

Tou úplně nejzákladnější je proto určení koordinátora bezpečnosti. Ten by se měl včas spojit s jednotlivými zhotoviteli a získat od nich harmonogram prací, které budou na pracovišti vykonány a přehled rizik, s nimi spojených. Na základě těchto informací by pak měl koordinátor vypracovat soubor opatření a pravidel, která budou muset pracovníci všech zhotovitelů dodržovat. Sem patří například požadavky na používání ochranných pracovních prostředků, požadavky na ohraničení jednotlivých pracovišť, zajištění stavebních otvorů a dočasných rozvodů elektrické energie, užívání manipulační techniky atd. 

Minimum informací, doporučených k prostudování, naleznete v následujících předpisech:

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, konkrétně § 14 až § 18,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví, konkrétně § 2 až § 7
• v případě, že očekáváte instalaci vysokých paletových regálů, věnujte pozornost i nařízení vlády č. 362/2005 Sb., požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při nebezpečí pádu.

 NahoruInstalační tolerance

Tento pojem stále není mezi zájemci o regály příliš znám a velmi často je zaměňován s tzv. provozní tolerancí a to bohužel i pracovníky montážních firem. Nejprve se tedy pokusme o stručné vymezení těchto dvou technických termínů a následně o příklady jejich aplikace.

Začněme tím, proč se vůbec zavádí dva odlišné termíny – instalační a provozní tolerance. Regály jsou dynamickým pružným systémem, který reaguje poměrně výrazně na charakter zatížení. Běžná řada paletových regálů mění svou odchylku od svislé osy v závislosti na tom, zda je zaskladněná pouze nahoře nebo převážně vlevo či vpravo. To je také důvod, proč všichni výrobci regálů uvádějí v návodech na používání požadavek, že by regály měly být zaskladňovány rovnoměrně. Jenže jen málokterý uživatel regálů chce nebo může tento požadavek dodržet. Zřejmě s tím počítali i tvůrci norem, když stanovili požadavek na instalační toleranci, který představuje maximální odchylku od svislé osy, kterou musí splňovat zkompletovaný a nezatížený regál. Ta je podstatně tvrdší než provozní tolerance, která definuje tutéž odchylku ovšem u již zatížených regálů.

Konkrétní příklad: nejčastěji používaný paletový regál třídy 400 určený pro čelní zakládání. Instalační tolerance definovaná v ČSN EN 15620 odst 5.2. činí H/350, přičemž H je výška regálu. Vztáhneme-li tento požadavek pro přehlednost na jeden metr délky, vyjde nám cca 2,85 mm na jeden metr. Provozní tolerance jsou pak specifikované v normě ČSN EN 15635 odst. 9.4.8. jako 1/200 výšky regálu. Rychlým výpočtem lze zjistit, že to je 5 mm na 1 metr délky. Jak je vidět, je zde cca 2,15 mm rezerva. Ta slouží k tomu, aby i regály podrobené povolenému zatížení, které vždy způsobí odchylku svislosti, byly schopné i poté vyhovět požadavku na splnění provozní tolerance. To odpovídá i praktickým zkušenostem autora, protože odchylky svislosti během průběžných měření prováděných na regálech v běžném provozu kolísají v rozmezí 1 a 4 mm, jak dokumentuje přiložený obrázek.

Když je nyní zřejmý rozdíl mezi těmito dvěma technickými termíny, můžeme přejít k vysvětlení jejich praktických důsledků. Je více než jisté, že regál instalovaný pouze podle požadavku na provozní toleranci (tedy chybně), s maximální odchylkou 5 mm (což u běžné vodováhy znamená, že bublinka se dotýká jedné z krajních rysek), s velkou pravděpodobností při zatížení tuto hranici překročí. Při následné pravidelné revizi, bude-li tato probíhat striktně podle ČSN EN 15635, by měl být takový regál veden jako nezpůsobilý s požadavkem na servisní zásah, tedy jeho dodatečné vyrovnání. Samozřejmě, že v lepším případě může dojít i k tomu, že svislost regálu se vlivem zatížení posune přesně opačným směrem, než kam směřovala instalační odchylka a svislost se naopak zlepší nebo vyrovná. Já bych však případným uživatelům doporučil, aby na tuto eventualitu příliš nespoléhali.

Navíc znalost instalačních odchylek svislosti je důležitý údaj pro následné roční kontroly, který už předem upozorňuje na pravděpodobná riziková místa systému. Ještě považuji za důležité podotknout, že norma ČSN EN 15620 příloha C odst. C1 neukládá dodavateli automatickou povinnost uvést instalační tolerance v předávacím protokolu (je povinen tak učinit pouze na žádost objednatele). Na základě výše uvedeného každému uživateli doporučujeme tyto hodnoty nejdříve v rámci předávacího řízení požadovat a následně alespoň u krajních rámů namátkou zkontrolovat.

 NahoruKompletace systému

Že je správná a podle návodu výrobce provedená kompletace regálu základním předpokladem jeho bezpečnosti snad není nutné zdůrazňovat. Největší problémy lze nalézt u regálů postavených svépomocí. Nedodržení předepsané svislosti bývá velmi často tím nejmenším problémem, protože v regálech často chybí množství technických prvků, které ten, kdo montáž prováděl, nepovažoval za důležité (například úhlové spojky u policových šroubovaných regálů, zavětrování přídavných regálů atd.). Je třeba si uvědomit, že tyto díly mohou hrát zásadní roli v případě mezního zatížení. Jak však bylo zmíněno v úvodu, věnujeme se v tomto bloku montážím dodavatelským, které zajišťují odborné firmy. U nich se většinou s výše uvedenými problémy nesetkáte, snad s výjimkou záměny provozní a instalační tolerance. Velmi často lze však narazit na dva nedostatky, na které zvláště upozorňujeme, aby jim byla věnována pozornost. Více asi napoví následující obrázky.

a) orientace regálových rámů 

Proč je varianta A lepší než varianta B? Z hlediska statické odolnosti systému (zatížení) je lhostejné, zda je rám směrem do uličky orientován jako v bodě A či B. Jiná situace však nastává v případě kolize s manipulační technikou. Podle mých patnáctiletých zkušeností se 90 % závad, které v průběhu revize objevím, vyskytuje do výšky 1,5 metru od země. Je to dáno tím, že to je jednak výška korpusu běžného vysokozdvižného vozíku. Za druhé proto, že v dolní části je rám ukotvený a v případě kolize nemá kam „uhnout“. Taková kolize vede téměř vždy k deformaci rámové stojky. Pokud dojde k podobnému nárazu ve výšce (například vidlemi VZV nebo ukládanou paletou), vznikne deformace jen výjimečně, protože rámová konstrukce je pružná a při nárazu se rám otřese. (Jiná věc je, že to může způsobit zase jiný problém, například propadnutí uloženého materiálu.) Vrátíme-li se ještě k uvedeným obrázkům, dojde-li k předpokládané kolizi s manipulační technikou, má rám orientovaný diagonálními vzpěrami do uličky (A) vyšší odolnost než rám orientovaný opačně (B). Vyšší odolnost znamená menší počet méně rozsáhlých poškození, což ve svém důsledku znamená menší náklady na opravy.

b) montáž ochrany rámů

Poškození rámové stojky je nejčastějším poškozením, se kterým se lze v průběhu revize setkat. Je zřejmé, že výměna rámové stojky vysoké například 8 metrů není levnou záležitostí a to nejen z důvodu ceny materiálu, ale i pracnosti. Eliminovat tyto škody by měly tzv. ochrany (někdy se jim říká kryty rámů) jednak čelní nebo rohové. Když už se provozovatel k této nemalé investici (kterou však lze jen doporučit, protože návratnost bývá v řádu jednotlivých roků v závislosti na obrátkovosti skladu), je třeba, aby ochrany byly správně namontované. Jak vypadá správná montáž, je uvedeno v ČSN EN 15620 odst. 5.4.2.3, cituji: Ochranné kryty rámu spojené s konstrukcí rámu by měly být vzdálené 15 mm od čela rámu. Ochranné kryty rámu montované samostatně by měly být vzdálené 25 až 40 mm od čela rámu.

Jinými slovy, je-li dilatační mezera nulová a nainstalovaný ochranný kryt se dotýká rámové konstrukce, je jeho ochranná funkce minimální, protože každý náraz se okamžitě přenese na konstrukci regálu. Správnou i chybnou montáž dokumentují následující obrázky.

Pozornost je třeba věnovat i montáži a správnému použití čelních krytů rámů, které by spojené rámy měly přesahovat alespoň o zmíněných 25 až 40 mm. Je-li čelní ochranný kryt rámu v rovině s rámovou stojkou, je jeho ochranná funkce při vjezdu manipulačního vozíku do uličky minimální.

Další příklad nepříliš povedené instalace.

 NahoruKotvení

Pro stabilitu a dynamickou odolnost regálové konstrukce je kromě pečlivé kompletace všech komponent, tak jak bylo uvedeno výše, naprosto klíčové správné provedení kotvení. Bohužel je to opět jeden z bodů, kde se během své praxe setkávám s mnoha naprosto zásadními nedostatky.

Ale nejprve si zodpovězme otázku, kdy je kotvení u regálů nutné. Zde nám napoví opět norma ČSN EN 15635 odst. 6.3. – aspekty instalační práce. Zde je uvedeno, že ukotvený musí být každý regál, který je obsluhován pomocí manipulační techniky (tedy bez rozdílu výšky, hloubky atd). U ručně obsluhovaných regálů jednořadých, nižších než 2,5 metru nebo dvouřadých nižších než 4 metry, musí být ukotvené takové regály, u kterých poměr výšky a kratšího příčného rozměru (většinou tedy hloubky), je větší než 4:1.

Příklad: regál vysoký 2 000 mm není nutné kotvit, je-li hloubka police 500 mm. Je nutné jej ukotvit, je-li vybaven policemi o hloubce 400 mm.

Z toho je zřejmé, že paletové regály, o které nám jde v tomto článku především, musí být kotveny vždy, jsou-li obsluhovány vysokozdvižným vozíkem. Praxe je taková, že se pro běžné regály, postavené na standardním betonovém podkladu, používá kotva o průměru 12 mm a délce 110 mm. Regálový rám má potom obvykle jeden kotevní bod u přední a druhý u zadní stojiny. Používané patky mají obvykle několik otvorů (2 až 4), což některé zákazníky vede k požadavku, že by kotevním prvkem měly být osazeny všechny otvory. Není to tak, i když jsou samozřejmě případy (obzvláště vysoké regálové rámy nebo regály postavené v seizmické oblasti), kde je stanoven požadavek na více kotevních bodů. Patka má více otvorů především proto, aby nabídla při montáži více možností kotvení, pokud je třeba vyhnout se spárám v betonové podlaze, ocelovým prvkům v podlaze atd.

Co je však naprosto zásadní, je hloubka uložení kotevního šroubu a způsob provedeného vrtání. Průměr vrtu by neměl umožnit jednoduché zasunutí kotvy, ale má být natolik těsný, aby kotva musela být zatlučena. Vrt by měl být alespoň o 10 mm hlubší než předpokládané zasunutí kotevního šroubu. To proto, aby betonový prach vzniklý při vrtání, který v otvoru zůstane, neznemožnil plné zasunutí kotvy. Proto by se také měl při montáži používat vysavač, který by tento prach odsál. 

Standardní kotva o délce 110 mm by měla být ponořena v betonu v délce 70 až 80 mm. Správnost kotvení lze poměrně jednoduše zkontrolovat vizuálně. Je-li kotva zanořena 80 mm, podkladová patka má obvykle 5 mm tloušťku a matice 20 mm, neměl by šroub přesahovat vrchol matice o více než 5 až 10 mm. Vše dokumentuje přiložené schéma.

Následující obrázky pak ukazují chybné příklady kotvení, s nimiž se lze také setkat.

Proč je tak zásadní na tomto požadavku trvat? Je třeba si uvědomit, jak je kotevní prvek namáhán! V případě přímého nárazu manipulačního vozíku na regálový rám je kotva namáhána ve střihu a v takovém případě menší hloubka vrtání nebo jistá vůle nevadí. Ovšem v případě, že v důsledku předchozího otřesu dojde ke zhroucení regálu, jsou kotevní prvky namáhány v tahu a v takovém případě má správná hloubka kotvení a těsnost uložení naprosto zásadní vliv na stabilitu a odolnost.

Jen na okraj se ještě zmíním o tzv. chemických kotvách, které se používají v případě, že podkladové betony nemají dostatečnou hloubku nebo pevnost. U takových kotev je naprosto zásadní dodržet technologický postup. Během své praxe jsem se setkal i s tím, že jsem chemickou kotvu vytáhl z otvoru prostou rukou viz. obrázek.

 NahoruZnačení nosnosti

Každý používaný regál by měl být označen viditelným a srozumitelným označením použitelného zatížení. Zde je třeba zdůraznit slovo srozumitelným, protože se občas ve své praxi setkávám s tím, že některé tabulky jsou hlavolamem i pro mne, jakožto osobu znalou problematiky. Opravdu nevím, jak se v takovém značení může vyznat pracovník skladu, který nemá odborné technické vzdělání. V tomto případě je vhodné požadovat značení podle ČSN EN 15635, kde jsou v příloze B vzory značení pro všechny typy běžně používaných regálů.

Značení podle tohoto vzoru obsahuje všechny relevatní symboly v souladu se Smernicí o bezpečnostních nápisech a signálech doplněné o krátké vysvětlivky a komentář. Dále by zde mělo být zobrazeno schéma sloupce a na něm viditelná nosnost jednotlivé police/buňky a potom nosnost celého pole/regálu. U paletových regálů je pak dalším nutným údajem maximální světlá výška mezi jednotlivými páry nosníků. Tento údaj je velmi často opomíjen. Je třeba si uvědomit, že nosník je důležitým statickým prvkem regálu a proto vzdálenost mezi jednotlivými nosníky zásadně ovlivňuje celkovou nosnost regálového pole.

Tady bych rád upozornil na jednu skutečnost. Mnoho uživatelů se domnívá, že celková nosnost regálu musí být vždy násobkem nosnosti jednotlivých polic/buněk. Může to tak být, ale není to podmínkou. Pokusím se vysvětlit na příkladu. Dejme tomu, že máme regál s pěti policemi o nosnosti 200 kg. To by znamenalo, že by zde měla být uvedena celková nosnost 1 000 kg. Ale stejně tak může dodavatel uvést například maximální zatížení 1 600 kg a není to na závadu. Proč? Protože výrobce dodal regálový rám, který má pevnostní rezervu a je-li u něj uvedeno 1 600 kg, říká to uživateli, že si může dokoupit další tři police a bez jakékoliv konzultace s výrobcem je do regálu umístit. Takový údaj má mnohem přesnější vypovídací hodnotu a je k zákazníkovi „férovější“, než kdyby zde bylo uvedeno 1 000 kg, což je samozřejmě taky správně, ale je to jistý „alibismus“ ze strany toho, kdo značení umístil.

Ještě jedna důležitá okolnost související s označením nosnosti. Samozřejmě se může stát, že se tabulky na regálech ztratí nebo poškodí. Mnohdy se setkávám s tím, že zákazníci po mně chtějí, abych jim nosnost doplnil a nelibě nesou, když jim řeknu, že to rád udělám, pokud mi k tomu dají podklady. Je třeba si uvědomit, že v Evropě působí několik desítek výrobců regálů (pro představu seznam ZDE, který jistě neuvádí všechny možnosti) a každý z nich může nabízet i deset různých systémů. Z toho vyplývá, že existují stovky různých kombinací a možností a ty nikdo v hlavě nosit nemůže. Navíc podle § 4 zákona č. 378/2001 Sb., musí být každé technické zařízení vybaveno provozní dokumentací a to po celou dobu jeho životnosti. (O těchto povinnostech budeme hovořit v některém z dalších pokračování.) Takže nechtějte po revizním technikovi, aby nosil v hlavě technické tabulky. Jestliže mu předložíte projekt, předávací protokol nebo jinou dokumentaci, jistě z ní bude schopen potřebné údaje vyčíst a značení obnovit.

Někdy se však snad stane, že dokumentace není k dispozici. V takovém případě nezbývá nic jiného, než oslovit konkrétního výrobce. Za dobu mé praxe jsem to se svými zákazníky dělal několikrát a nikdy se mi nestalo, že by naší žádosti o dodatečné sdělení technických informací nebylo vyhověno. Navíc tuto informační povinnost ukládá výrobcům i technická norma ČSN EN 15635 Příloha A – Odpovědnost dodavatele.

Poslední a speciální kapitolou pak jsou regály vlastní konstrukce. To, že si mnozí uživatelé vyrábějí regály sami je vcelku pochopitelné, protože obzvláště požadavky výroby jsou někdy tak specifické, že odpovídající technické řešení na trhu prostě neexistuje. Většinou se jedná regály svařované z ocelových prefabrikátů. I v takovém případě však musí existovat podklad pro stanovení požadované nosnosti a v tomto případě je řešení jediné – autorizovaný statický výpočet, který jednoznačně určí, jak lze takovýto regál zatížit.

 NahoruDokumentace – projekt, návod na užívání, předávací protokol

Předpokládejme, že jsou regály správně zkompletované, nainstalované a úspěšně předané. Na co se v takovém případě často zapomíná, bývá dokumentace. Její součástí by měl být v každém případě návod na užívání, předávací protokol, ve kterém bude uvedeno, k jakému dni byly regály uvedeny do provozu (od tohoto termínu začíná běžet 12ti měsíční lhůta do další kontroly).

Předávací protokol by měl v ideálním případě obsahovat

• údaje o povoleném zatížení regálů,
• závaznou technickou specifikaci regálové konstrukce, tj. světlé výšky mezi nosníky,
• instalační tolerance,
• kontakt na výrobce v případě technických problémů.
• jednalo-li se o velký sklad, nebude na škodu, pokud bude součástí předávacího protokolu i kompletní technický projekt.

A to nejdůležitější nakonec. Tyto materiály by neměly skončit kdesi v archivu obchodního oddělení, ale na konkrétním pracovišti u vedoucího skladu či konkrétního provozu, protože jak stojí v § 3 odst. 4c nařízení vlády č. 101/2005 Sb. citace: "... který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům."

Základním povinnostem, které se vztahují na uživatele technických zařízení, kam regály patří, bude věnována příští kapitola nazvaná Legislativa a technické normy.

Připraveno ve spolupráci s Contia Trading s.r.o.

Předchozí kapitola: 
Regály od A do Z (1) Před pořízením

Následující kapitoly: 
Regály od A do Z (3) Legislativa
Regály od A do Z (4) Technická inspekce – obsah a četnost prováděných kontrol
Regály od A do Z (5) Kontrola svislosti a přímosti regálové konstrukce - instalační a provozní tolerance, stupně rizika
Regály od A do Z (6) Kontrola vodorovnosti, přetížení regálů a trvalé deformace nosníků
Regály od A do Z (7) Kontrola bezpečnosti systému a bezpečnostního značení
Regály od A do Z (8) Pravidla bezpečné manipulace a identifikace rizik vzniklých při jejich porušení