501
Poškození zdraví z práce
JUDr. Anna Janáková
NahoruPřehled obsahu
Česká legislativa zná čtyři druhy poškození zdraví z práce, a to pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání a jinou škodu na zdraví než pracovní úraz nebo nemoc z povolání, která má původ v práci. Charakteristiky poškození zdraví z práce podle druhu a právní úpravy uvádí následující přehled:
NahoruPosuzování pracovního úrazu
Při traumatickém poškození zdraví zaměstnance při práci, je třeba posoudit případ ve dvou fázích:
Nahoru1. fáze posouzení úrazu
První fáze posouzení – JDE O ÚRAZ?
V první fázi je třeba posoudit, zda se vůbec jedná o úraz. Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení případ vyhodnotí tak, že se nejedná o úraz, pak posuzování, zda šlo o „pracovní“ úraz, zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nevzniká (pokud se poškození nekvalifikuje jako jiná škoda na zdraví ve smyslu ustanovení § 271n odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).
Předpokladem vzniku úrazu, je proběhlý úrazový děj, při kterém k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance došlo. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:
-
zákoník práce (ustanovení § 271k odstavce 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.
-
judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.
Nahoru2. fáze posouzení úrazu
Druhá fáze posouzení – JDE O PRACOVNÍ ÚRAZ?
Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení vyhodnotí poškození zdraví jako úraz, pak teprve přichází v úvahu fáze druhá, a to posouzení, zda vzniklý úraz je úrazem pracovním a zda za něj nese zaměstnavatel odpovědnost. Zaměstnavatel nese odpovědnost za úraz v tom případě, když poškození zdraví úrazem vzniklo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
NahoruPovinnost zaměstnance při vzniku pracovního úrazu
Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin (ust. § 106 odst. 4 písm. h zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).
NahoruPovinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem
Zaměstnavateli zákoník práce a prováděcí nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů a zasílání záznamu o úrazu, ukládá řadu povinností směřujících k poskytnutí první pomoci, k vyšetření úrazového děje, ke splnění evidenčních, ohlašovacích a oznamovacích povinností vůči stanoveným orgánům a institucím a k odškodnění pracovního úrazu, jejich přehled s lhůtami uvádí následující tabulka:
NahoruPřehled povinností zaměstnavatele a lhůt souvisejících s pracovním úrazem