.jpg)
Dotaz:
§ 103 odst.1 písm. d) zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost:
sdělit zaměstnancům (...) jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit (...) Jak toto v praxi realizovat, zejména s ohledem na informace o vyšetřeních podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. a vyšetřeních, která nad rámec vyhlášky č. 79/2013 Sb. stanoví lékař PLS?
Odpověď:
Povinnost zaměstnavatele „sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,“ (§ 103 odst. 1 písm. c) ZP) má bezprostřední vazbu na ostatní povinnosti zaměstnavatele v tomto odstavci vyjmenované.
Především pak na povinnost zaměstnavatele uvedenou v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) ZP b):
- informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis“. A pak samozřejmě i na povinnost uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) ZP „e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem.
V praxi pak musí být zaměstnanci při jeho přijímání sděleno, do jaké kategorie je jeho práce zařazena nebo zda se jedná o práci v riziku ohrožení zdraví (podle části II. Rizika ohrožení zdraví přílohy č. 2 k vyhlášce č. 79/2013 Sb.). Podle toho (též s ohledem na věk zaměstnance) sdělí zaměstnanci, jak často bude podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) povinen se podrobit pracovnělékařské prohlídce. U zaměstnanců vykonávajících práce epidemiologicky závažné (ve smyslu ustanovení § 19 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) pak musí zaměstnavatel zaměstnance ještě seznámit s povinností mít zdravotní průkaz a s povinnostmi vyplývajícími z ustanovení § 20 zákona č. 258/2000 Sb.
Také v souvislosti s přijímáním zaměstnance do pracovního poměru a s jeho vstupní lékařskou prohlídkou se zaměstnanec od zaměstnavatele dozví například, že jeho práce je zařazena do kategorie první a že se nejedná ani o práce konané v riziku ohrožení zdraví, takže se bude pracovnělékařským prohlídkám podrobovat u svého praktického lékaře. V případě, že se jedná o práci zařazenou do vyšší kategorie nebo o práci v riziku ohrožení zdraví, sdělí mu zaměstnavatel, že v souvislosti s pracovnělékařskou prohlídkou u lékaře zaměstnavatele bude muset vždy doložit ještě výpis ze zdravotní dokumentace od svého praktického lékaře.
To vše by se tedy mělo odehrát při přijímání zaměstnance do pracovního poměru a poté již pouze bude zaměstnanec informován o tom, kdy se má prohlídce podrobit. Kdy ho bude o tom informovat je věcí organizace práce u zaměstnavatele, tedy toho, kdo vede přehled o pracovnělékařských prohlídkách a kdo zaměstnance na tyto prohlídky u zaměstnavatele objednává. To je stejné, jako když se zaměstnanci například sdělí, že se má podrobit školení BOZP.
O tom, jestli se bude muset dotyčný podrobit ještě dalším speciálním vyšetřením (například na ORL apod.), to už sdělí zaměstnanci sám lékař provádějící prohlídku. V praxi se postupy lékařů PLS v tomto ohledu značně liší, jsou lékaři, kteří vyžadují dokonce i prohlídky nad rámec uvedený v příloze č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., nebo vyžadují i další prohlídky s ohledem na momentální zdravotní stav zaměstnance. To je však již věc lékaře, to zaměstnavatel dopředu ani nemůže vědět.
Zaměstnavatel ale musí jen pohlídat, do kdy platí zaměstnanci minulý posudek, aby ho objednal k lékaři včas, protože když by lékař potřeboval ještě další odborná vyšetření, na které je třeba se předem objednat (někdy i dokonce se značným časovým předstihem) mohlo by se stát, že posudek pozbude platnosti a zaměstnanec bude ve smyslu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách považován za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce.
