585/2004 Sb., Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění účinném k 1.2.2022

(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan”) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly”); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.

(2) Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zákona o vojácích z povolání, příprava vojáka k plnění úkolů ozbrojených sil nebo služba vojáka v operačním nasazení.

(3) Vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba.

(4) Občan se stává vojákem dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(5) Voják, který vykonává vojenskou činnou službu podle odstavce 2 nebo 3, je vojákem v činné službě.

(6) Voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně ji vykonávat.

(7) Pro doplňování ozbrojených sil je určena záloha ozbrojených sil (dále jen „záloha”), jejíž částí je aktivní záloha vytvářená podle § 5.

(8) Voják, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou povinnost, je vojákem v záloze. Voják v záloze se předurčí pro doplnění ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil.

(1) Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18 let.

(2) Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.

(1) Občan, kterému podle § 7 zanikla branná povinnost, nebo cizinec může dobrovolně převzít brannou povinnost, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, nejpozději však do dne dosažení 60 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan nebo cizinec v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li mu rodné číslo přiděleno.

(2) Podmínkou dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydané v odvodním řízení a potřeba doplnění ozbrojených sil.

(3) Na cizince, který dobrovolně převzal brannou povinnost, se použijí ustanovení tohoto zákona týkající se občana obdobně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tam, kde zákon požaduje, aby občan uvedl své rodné číslo, uvede cizinec, pokud mu rodné číslo nebylo přiděleno, své datum narození.

(1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání,¹⁾ na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo.

(2) Podmínkami pro povolání občana do služebního poměru vojáka z povolání jsou

(3) O schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu rozhoduje krajské vojenské velitelství na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě vyhotoveného vojenským poskytovatelem zdravotních služeb. Toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.

(1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo a adresu pro doručování podle správního řádu.

(2) Podmínkou zařazení do aktivní zálohy je zdravotní způsobilost občana, potřeba ozbrojených sil a splnění podmínek podle zákona o službě vojáků v záloze. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle § 4 odst. 3.

(3) Do aktivní zálohy zařazuje vojáka krajské vojenské velitelství rozhodnutím na dobu nejdéle 3 let.

(4) Krajské vojenské velitelství může v případě potřeby ozbrojených sil zařadit do aktivní zálohy také bývalého vojáka z povolání, a to nejpozději do 2 let ode dne ukončení jeho služebního poměru vojáka z povolání.

(1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o účast na vojenském cvičení. Písemnou žádost může podat nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo a adresu pro doručování podle správního řádu.

(2) Podmínkou účasti na vojenském cvičení je zdravotní způsobilost občana a potřeba ozbrojených sil. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle § 4 odst. 3. Občan, o kterém bylo rozhodnuto, že je schopen vykonávat vojenskou činnou službu, je povinen vykonat vojenské cvičení, a to na základě podmínek stanovených v § 12 odst. 6.

(3) Voják je na vojenské cvičení povolán, pokud

(1) Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost.

(2) Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu vojáka a adresa pro doručování podle správního řádu; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen.

(3) Krajské vojenské velitelství předá prohlášení vojáka v záloze o odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho doručení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa pobytu vojáka v záloze. Krajské vojenské velitelství zapíše informaci o odmítnutí výkonu mimořádné služby do vojenské evidence k údajům vedeným o vojákovi v záloze, který prohlášení o odmítnutí učinil.

(4) Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.

Branná povinnost zaniká

(1) Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady. V čele krajského vojenského velitelství je ředitel, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.

(2) Krajská vojenská velitelství vykonávají státní správu podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob.

(3) Krajská vojenská velitelství jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany státu.

(4) Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(1) Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil se provádí formou vojenského cvičení. Průběh vojenského cvičení lze rozložit do ucelených bloků.

(2) Vojenským cvičením je

(3) Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v prvním roce svého zařazení do aktivní zálohy v celkové délce do 12 týdnů a v dalších letech v celkové délce do 6 týdnů v kalendářním roce s přihlédnutím k jeho plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a odborné připravenosti.

(4) Voják v aktivní záloze při přípravě na operační nasazení vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů.

(5) Bývalý voják z povolání zařazený do aktivní zálohy vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 6 týdnů v kalendářním roce podle potřeb zajišťování obrany státu s přihlédnutím k úrovni jeho vycvičenosti a odborné připravenosti.

(6) Voják v záloze může požádat krajské vojenské velitelství o povolání na dobrovolné vojenské cvičení. V žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo. Dobrovolné vojenské cvičení je vykonáváno v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce. O žádosti rozhoduje krajské vojenské velitelství podle potřeb zajišťování obrany státu. Pokud je žádosti vojáka v záloze o povolání na dobrovolné vojenské cvičení vyhověno, je povolán nejdéle do 2 let ode dne podání žádosti. K návrhům vojáka v záloze uvedeným v žádosti na určení doby průběhu vojenského cvičení se při rozhodování o žádosti nepřihlíží.

(1) Voják v aktivní záloze vykonává službu v operačním nasazení, a to podle potřeb ozbrojených sil, v délce do 7 měsíců v kalendářním roce

(2) Vojáka v záloze lze s jeho souhlasem povolat ke službě v operačním nasazení na území České republiky v celkové délce do 30 dnů v kalendářním roce, vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty.

(1) Krajské vojenské velitelství povolá k výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení vojáka v záloze povolávacím rozkazem. Povolávací rozkaz se doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejméně 30 dnů přede dnem nástupu výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení. K nastoupení výkonu služby v operačním nasazení k zabezpečení záchranných prací nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí anebo značné majetkové hodnoty nebo za účelem plnění úkolů vyplývajících z mezinárodně právních závazků České republiky lze vojáka v záloze povolat i dříve.

(2) Voják v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení u určeného vojenského útvaru v době, která je stanovena v povolávacím rozkaze, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, předložit vojenskou knížku nebo vojenský průkaz a doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz, mít u sebe průkaz pojištěnce a podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem. V případě povolání vojáka v aktivní záloze na vojenské cvičení podle § 12 odst. 2 písm. c) lékařskou prohlídku nahrazuje písemné prohlášení vojáka v aktivní záloze. V písemném prohlášení voják v aktivní záloze uvede, zda od doby posledního vyšetření lékařem vojenského poskytovatele zdravotních služeb, podle kterého byl schopen vykonat vojenskou činnou službu, se jeho zdravotní stav změnil nebo nezměnil.

(3) Voják v záloze, který se nemůže dostavit ve stanovené době k určenému vojenskému útvaru k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a důvody písemně doložit.

(4) Vojenské cvičení nebo služba v operačním nasazení začíná dnem nástupu vojáka v záloze k jeho výkonu u vojenského útvaru. V případě, že voják v záloze podle závěru vstupní lékařské prohlídky není schopen ze zdravotních důvodů vykonat vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, vojenské cvičení nebo služba v operačním nasazení se od počátku považují za nezahájené.

(5) Voják v aktivní záloze, který vykonává vojenskou činnou službu, je převeden do služby v operačním nasazení na základě rozhodnutí služebního orgánu.

(1) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení se propustí voják

(2) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení lze vojáka propustit též z osobních nebo rodinných důvodů na základě jeho žádosti.

(3) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení vojáka propouští služební orgán. Před propuštěním je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem. V případě propuštění vojáka v aktivní záloze z vojenského cvičení, na které byl povolán podle § 12 odst. 2 písm. c), lékařskou prohlídku nahrazuje písemné prohlášení vojáka v aktivní záloze, že nemá zdravotní obtíže a v průběhu vojenského cvičení nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu.

(1) Vojákovi v záloze, který ze závažných důvodů nemůže přerušit plnění svých pracovních, služebních, podnikatelských nebo studijních povinností, anebo vyžadují-li to důvody hodné zvláštního zřetele, lze na jeho písemnou žádost povolit odklad výkonu vojenského cvičení.

(2) Za důvody hodné zvláštního zřetele se považují důvody uvedené v § 25 a dále zejména

(3) Odůvodněná žádost o odklad vojenského cvičení se podává příslušnému krajskému vojenskému velitelství před nástupem výkonu vojenského cvičení.

(4) O odkladu vojenského cvičení rozhoduje krajské vojenské velitelství.

(5) Pominou-li důvody, pro které byl odklad vojenského cvičení povolen, povolení odkladu vojenského cvičení zaniká.

(6) Ke dni uplynutí doby, na kterou bylo vydáno rozhodnutí o povolení odkladu, bude rozhodnuto o novém povolání vojáka v záloze k výkonu vojenského cvičení.

(1) Voják na vojenském cvičení, voják, který vykonává službu v operačním nasazení nebo který je ve služebním poměru vojáka z povolání vykonává ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mimořádnou službu.

(2) Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu vydaného krajským vojenským velitelstvím nebo mobilizační vyhlášky podle § 23 odst. 3.

(3) Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze, který se doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou; pokud mu povolávací rozkaz nebyl doručen, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené v mobilizační vyhlášce. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k jejímu výkonu povolán nebyl.

(4) O nastoupení výkonu mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.

(1) Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

(2) Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem

(3) Těhotná vojákyně se z výkonu mimořádné služby propustí do 5 pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství služebnímu orgánu.

(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.

(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje

(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.

(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.

(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.

(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.

(1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(2) Vláda stanoví nařízením za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace, a termín zahájení odvodního řízení.

(3) Krajské vojenské velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu povolá občana k odvodnímu řízení na základě nařízení vlády.

(1) Krajské vojenské velitelství doručí po stanovení termínu zahájení odvodního řízení podle § 18 odst. 2 občanovi, který je stanoven jako jeho účastník, dotazník sloužící pro účely odvodního řízení k získání základních informací o občanovi.

(2) Občan je povinen vyplnit dotazník podle odstavce 1, vyžádat jeho doplnění registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující lékař”) a s 1 fotografií o rozměrech 35 x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději do 30 dnů ode dne jeho doručení vrátit na krajské vojenské velitelství. Jestliže je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká nebo opatrovník.

(3) Občan v dotazníku uvede akademický titul, jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, adresu místa pobytu, adresu pro doručování podle správního řádu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno nebo jména, příjmení a adresu místa pobytu rodičů nebo manželky, manžela, druha anebo registrovaného partnera.

(4) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu.⁸⁾

(5) Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce,⁹⁾ popřípadě je doplnit o výsledky nových vyšetření, provedených v období od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku.

(1) Odvodní komise se zřizují po stanovení termínu odvodního řízení podle § 18 odst. 2. Sídlem odvodní komise je sídlo krajského vojenského velitelství. Územní působnost odvodní komise je shodná s územním obvodem příslušného krajského vojenského velitelství.

(2) Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského velitelství. Členy odvodní komise jsou zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností určený starostou nebo osobou pověřenou výkonem jeho pravomoci a 2 civilní lékaři.

(3) Členy odvodní komise jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí k provádění odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství místnosti, jejich vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek.

(5) Poučení členů odvodních komisí o jejich právech a povinnostech provádí před zahájením odvodního řízení ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený.

(1) Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským velitelstvím, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz. Povolávací rozkaz se doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejpozději 30 dnů před odvodním řízením. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.

(2) Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí dodatečně.

(3) Občan je při odvodním řízení povinen podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. Lékařské prohlídce mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením k poskytovateli zdravotních služeb, kterého určí. Podle výsledku lékařské prohlídky a vyhodnocení dotazníku, popřípadě výsledků odborných vyšetření, lékaři zpracují posudek o stupni zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu, který je podkladem pro rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(4) Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(5) Odvodní komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se občanovi oznamuje ústně a současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí se lze odvolat k vyšší odvodní komisi.

(6) K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním řízení, při lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování.

(1) Vyšší odvodní komise je nadřízeným správním orgánem odvodních komisí a krajských vojenských velitelství při řízeních podle § 4 odst. 3.

(2) Vyšší odvodní komise se zřizuje u ministerstva. Vyšší odvodní komise má nejméně 3 členy. Členem vyšší odvodní komise je vojenský lékař a osoba s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Vyšší odvodní komisi ustanoví ministerstvo.

(3) V řízení před vyšší odvodní komisí se § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu nepoužije.

(4) Občan podává žádost o obnovu řízení, v němž rozhodovala odvodní komise nebo vyšší odvodní komise, k vyšší odvodní komisi. Orgánem příslušným rozhodnout o obnově takového řízení a obnovené řízení provést je vyšší odvodní komise.

Ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nelze propustit vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů než uvedených v § 16 odst. 2 a 3.

Po vyhlášení stavu ohrožení státu může ministerstvo nařídit výběrové doplnění stanovených vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil.

(1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.

(2) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.

(3) Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou. Mobilizační vyhláška se doručuje občanům a právnickým osobám veřejnou vyhláškou prostřednictvím krajských vojenských velitelství a na úředních deskách územních samosprávných celků.

(4) Demobilizací se rozumí propouštění vojáků z výkonu mimořádné služby. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády po ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením, pro jehož vyhlášení a zveřejnění se použijí odstavce 2 a 3 obdobně.

Občan, který má brannou povinnost musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas k cestování do zahraničí občanu, který nevykonává mimořádnou službu, vydává příslušné krajské vojenské velitelství; vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo. Na vydání souhlasu k cestování do zahraničí není právní nárok.

(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.

(2) Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; obdobně to platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru.

(3) Těhotná žena se k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolává. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smějí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.

(1) Voják z povolání, kterému zanikla branná povinnost podle § 7 písm. e), se stává vojákem ve výslužbě.

(2) Vojákem ve výslužbě se může stát také občan, který vykonával vojenskou činnou službu a kterému zanikla branná povinnost, a to na základě žádosti tohoto občana. O žádosti občana rozhoduje krajské vojenské velitelství.

(3) Údaje o vojákovi ve výslužbě jsou vedeny ve vojenské evidenci.

(1) Voják ve výslužbě může nosit vojenský stejnokroj a vojenské odznaky obdobně jako osoba, které bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno.

(2) Voják ve výslužbě může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Při jmenování vojáka ve výslužbě do vyšší vojenské hodnosti se postupuje podle zákona o službě vojáků v záloze obdobně.

(1) Při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle potřeby doplněné o odborná vyšetření.

(2) K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné komise složené z vojenských lékařů. Členy přezkumných komisí jmenuje ministerstvo. Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody přezkumných komisí jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) K přezkumnému řízení povolává vojáka v záloze krajské vojenské velitelství povolávacím rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému řízení povolává služební orgán. Voják je povinen se k přezkumnému řízení dostavit a prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem.

(4) K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják v záloze z důvodů uvedených v § 21 odst. 6. Přezkumné řízení provede přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů.

(5) Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.

(1) K provádění přezkumného řízení u vojáků v záloze se zřizují přezkumné komise u krajských vojenských velitelství. Členy přezkumných komisí jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.

(2) Předsedou přezkumné komise u krajského vojenského velitelství je zástupce krajského vojenského velitelství a dalšími členy jsou dva civilní lékaři.

(3) Pro výkon působnosti a pro činnost přezkumné komise u krajského vojenského velitelství se § 20 odst. 4 a 5 a § 21 odst. 3 použijí obdobně.

(1) K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se u ministerstva zřizuje tříčlenná vyšší přezkumná komise, jejíž složení stanoví ministr obrany z vojenských lékařů.

(2) Vyšší přezkumná komise přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti jejímu rozhodnutí se nelze odvolat.

(1) Ústřední vojenská lékařská komise je nadřízeným správním orgánem vyšší přezkumné komise a vyšší odvodní komise. Ústřední vojenská lékařská komise je podřízena ministru obrany, který jmenuje její členy.

(2) Ústřední vojenská lékařská komise se zřizuje u ministerstva a má nejméně 3 členy. Komise je složena nejméně ze dvou vojenských lékařů a nejméně jedné osoby s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Předsedou komise je vojenský lékař.

(1) Ministerstvo je správcem vojenské evidence, ve které jsou za účelem zajišťování obrany České republiky vedeny údaje, jimiž jsou reprezentovány informace nezbytné pro plnění povinností a zajišťování s nimi souvisejícího výkonu činností, kterými jsou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem¹⁵⁾ vázány ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad nebo vojenský útvar.

(2) Vojenská evidence je informační systém veřejné správy neveřejné povahy, ve kterém se vedou údaje o občanech, kterým vznikla branná povinnost, vojácích a fyzických a právnických osobách, a to v rozsahu údajů souvisejících s brannou povinností, jejím výkonem a věcnými podmínkami výkonu branné povinnosti. Vojenská evidence je vnitřně členěna do samostatných funkčních častí podle účelu zpracovávání údajů, přičemž údaje vedené v těchto funkčních částech mohou být vzájemně sdíleny, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů souvisejících s dosažením účelu vedení vojenské evidence podle odstavce 1 nebo pro ověření správnosti údaje vedeného v jednotlivé samostatné funkční součásti vojenské evidence.

(3) Vojenská evidence je vedena v listinné nebo v elektronické podobě; pokud je to pro zpracovávání osobních údajů ve vojenské evidenci účelné nebo je to nutné pro zajištění povinností správce při ochraně osobních údajů, mohou…