č. 282/2007 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornických způsobem, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů
VYHLÁŠKA
ze dne 5. listopadu 2007,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3, § 6 odst. 6 písm. a) a § 8a odst. 8 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA VYHLÁŠKY O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A BEZPEČNOSTI PROVOZU PŘI HORNICKÉ ČINNOSTI A PŘI DOBÝVÁNÍ NEVYHRAZENÝCH NEROSTŮ V PODZEMÍ
Čl. I
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb., vyhlášky č. 109/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se na konci odstavce doplňuje věta: „Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48 ES.”.
2. V § 2 odst. 1 se písmena a), b) a g) zrušují.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d) a dosavadní písmena h) až z) se označují jako písmena e) až w).
3. V § 2 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro účely této vyhlášky se dále považuje za
a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 4000 kg,
b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,
c) břemeno neskladné předmět vyžadující pro jeho bezpečné naložení a přepravu na dopravním prostředku z hlediska stability speciální zajištění udržující ho ve stabilizované poloze,
d) břemeno zvláštní břemeno nadměrné hmotnosti, břemeno nadměrných rozměrů nebo břemeno neskladné,
e) dopravu po pozemní dráze doprava břemene transportní plošinou nebo transportním podvozkem s vlastním pohonem po dopravní trati umístěné a ukotvené na počvě důlního díla se zabezpečením proti vykolejení nebo převrácení dopravních prostředků,
f) dopravu smykem doprava břemene po horninovém podkladu po počvě buď na dopravní plošině nebo bez ní nebo na dopravní plošině po zvláštním vedení umístěném a ukotveném na počvě důlního díla za použití vrátku nebo jiného strojního zařízení,
g) hlavní zemnicí vedení zemnicí vedení od strojeného zemniče k důlní rozvodně a transformačním stanicím,
h) kabelový závěs zařízení pro poddajné uchycení kabelů na výztuži nebo stěnách důlních děl,
i) klopný moment součet momentů tečné složky tíhy vozidla a tečné složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,
j) nezápalný elektrický obvod elektrický obvod, který za normálního provozního stavu nevytváří jiskry ani tepelné účinky, jež by byly schopny způsobit vznícení výbušné plynné atmosféry,
k) proudovou ochranu nadproudová ochrana časově nezávislá (zkratová) dvoustupňová, nadproudová ochrana časově závislá nebo inversní (proti přetížení) a zemní ochrana směrová,
l) speciální dopravu doprava a manipulace s břemenem zvláštním za použití dopravy kolejové, závěsné nebo po pozemní dráze a doprava jakéhokoliv břemene smykem při použití zařízení s tažnou silou větší než 45 kN,
m) stabilizovanou polohu poloha předmětu, při které je stabilizující moment větší než klopný moment,
n) stabilizující moment součet momentů normálové složky tíhy vozidla a momentů normálové složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,
o) uzemňovací soustavu soubor spojů a prvků, které jsou nutné pro samostatné nebo společné uzemnění elektrických zařízení,
p) výkonový stykač nad 1 kV elektrické zařízení s jednou klidovou polohou, které není ovládáno ručně a je schopno zapínat, přenášet a vypínat proudy za normálních podmínek, včetně provozních přetížení,
q) výkonový vypínač nad 1 kV elektrické zařízení určené k připojování a odpojování elektrických obvodů, vedení nebo zařízení, a to i pod napětím při plném zatížení a také v poruchových stavech.”.
4. V § 5 odst. 1 se slova „návod k používání77) a návod k obsluze78)” nahrazují slovy „návod k použití77)”.
Poznámka pod čarou č. 77 zní:
„77) Bod 1.7.4 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.”.
Poznámka pod čarou č. 78 se zrušuje.
5. V § 6 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8) Při prohlídce podle odstavce 7 se zjišťuje také, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady poklepem. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie (např. kapilární metodou), zda svary nevykazují trhliny.
(9) Krycí plechy plošin musí mít minimální tloušťku 5 mm, pokud projekt nestanovuje hodnotu vyšší. Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný.”.
6. V § 7 odstavec 4 zní:
„(4) Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také přechovávání a zabezpečení výbušnin, evidence výbušnin, a má-li se provádět trhací práce, také její příprava, případně provedení.”.
7. V § 8 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větami: „Předběžné prohlídky provádí dvojice pracovníků určené závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem. Zároveň s tím musí být pro každou dvojici určena pracoviště ke kontrole, přístupy k nim a lhůty a místa hlášení inspekční službě.”.
8. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 80a zní: „Pokud v těchto důlních dílech koncentrace metanu měřená kontinuálními analyzátory umístěnými podle právního předpisu upravujícího separátní větrání v plynujících dolech80a) nepřekročila po dobu neobsazení důlního díla hodnotu 0,8 %, postačí, budou-li tato důlní díla předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 2 směny.
80a) § 12 vyhlášky č. 165/2002 Sb.”.
㤠19a
Kumulace funkcí
V plynujících dolech nelze kumulovat funkce závodního dolu, vedoucího větrání a pracovníka pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení ani pro více dolů, ani s jinými funkcemi; v dolech s nebezpečím důlních otřesů10a) nesmí být kumulována také funkce geomechanika10b) s jinými funkcemi.
10a) § 2 písm. a) vyhlášky č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů.
10b) § 3 odst. 2 vyhlášky č. 659/2004 Sb.”.
9. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10a a 10b zní:
10. § 21 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní:
㤠21
Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů
(1) Závodní dolu zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.
(2)
Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:
a) smrtelný úraz,
b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu (anatomickou nebo funkční), životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.
(3)
Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to
a) zapálení a výbuch metanu nebo uhelného prachu,
b) důlní otřes a takový otřesový jev13), při kterém došlo k pracovnímu úrazu,
c) důlní exogenní požár a povrchový požár v okruhu 60 m od průniku jámy s povrchem,
d) výskyt kysličníku uhelnatého v koncentraci vyšší než 0,013 %, pokud výsledky měření nejsou ovlivněny procesy nemajícími souvislost se samovzněcujícím procesem nebo neohrožujícími bezpečnost práce a provozu, například trhací práce,
e) zaplynování důlního díla trvající déle než 8 hodin,
f) zával v důlním díle, jehož zmáhání se předpokládá po dobu delší 24 hodin,
g) průval vod a bahnin (zvodněných hornin),
k) průtrž hornin, uhlí nebo plynů,
l) propadnutí osoby, stroje nebo zařízení do důlního díla nebo jiného podzemního prostoru,
m) únik radioaktivních a jiných průmyslových odpadů uložených v podzemních prostorech, ztrátu radioaktivního zářiče nebo prokazatelnou netěsnost uzavřeného zářiče,
n) hledání pohřešované osoby,
o) úraz při dopravě osob na pásovém dopravníku,
p) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace.
(4)
Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při
a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladu, odcizení či nalezení výbušnin,
b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem,
c) provozu těžních zařízení, včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení.
13) § 2 písm. b) vyhlášky č. 659/2004 Sb.”.
11. § 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie)
(1) Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.
(2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie atd.”.
12. § 74 a 75 se včetně nadpisu zrušují.
13. § 82 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24a, 24b a 24c zní:
㤠82
Vztahy k sousedním dolům
(1) V důlních dílech spojujících plynující doly musí být pro izolaci větrních systémů postaveny hrázové objekty24a). V případě, že hrázové objekty jsou vybaveny hrázovými dveřmi, musí být postaveny v takovém počtu a vzdálenosti od sebe, aby alespoň jeden byl vždy zavřen. Na neplynujících dolech postačí k izolaci větrní objekty24b).
(2) Spojit větrní systémy dolů bez izolace je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu za podmínek jím stanovených na návrh závodních dolů doložený potřebnými opatřeními k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména ke zneškodňování uhelného prachu, zřízení protivýbuchových uzávěr, omezení koncentrace metanu, zajištění stability větrání a možnosti rychlého uzavření předmětného větrního propojení.
(3) Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému jsou závodní dolů nebo jimi určení pracovníci povinni bezodkladně projednat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména na složení důlního ovzduší, a na zdolávání havárií ohrožujících sousední důl nebo vyžadujících součinnost spojených dolů. Plánované změny musí být projednány v dostatečném předstihu. O těchto projednáních musí být učiněn záznam.
(4) Vytvoření nového větrního spojení dolů nebo změna jeho zapojení ve větrním systému dolů se považuje za podstatnou změnu větrání.
(5) Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému bez izolace určí organizace odborně způsobilou osobu24c) zodpovědnou za koordinaci činnosti vedoucích větrání jednotlivých spojených dolů.
24a) § 2 písm. d) vyhlášky č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, ve znění pozdějších předpisů.
24b) § 2 písm. a) vyhlášky č. 4/1994 Sb.
24c) § 4 písm. i) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů.”.
14. V § 86 se na konci odstavce 5 doplňuje věta, která zní: „Provozní charakteristika musí být také ověřena nejméně jednou za 7 let.”.
15. § 89 včetně nadpisu se zrušuje.
16. V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považuje za podstatnou změnu větrání.”.
17. V § 93 odst. 3 se slova „hrázové dveře nebo výbuchuvzdorné uzavírací hráze” nahrazují slovy „hrázové objekty”.
18. V § 94 odst. 1 se slovo „hrázemi” nahrazuje slovy „hrázovými objekty” a slova „větrní dveře” nahrazují slovy „větrní objekty”.
19. V § 94 odst. 3 se slova „výbuchuvzdorné hráze nebo hrázové dveře” nahrazují slovy „hrázové objekty” a slova „větrní dveře” nahrazují slovy „větrní objekty”.
20. V § 94 se odstavec 5 zrušuje.
21. V § 96 odstavec 3 zní:
„(3) Hrázový objekt s průchodem pro dopravník se může používat jen ve výjimečných případech se souhlasem závodního dolu. Při vydání souhlasu určí závodní dolu opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při údržbě tohoto objektu a k likvidaci uhelného prachu v jeho okolí a způsob jeho kontroly.”.
22. V § 99 se odstavec 6 zrušuje.
23. V § 103 odst. 1 se za slovo „maziv” vkládají slova „ , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,”.
24. V § 103 odst. 2 se číslo „10” nahrazuje číslem „15”.
25. V § 103 odst. 4 se za slovo „maziv” vkládají slova „ , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,”.
26. V § 103 odst. 6 se za slovo „maziv” vkládají slova „ , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,”.
27. V § 103 odst. 7 se za slovo „maziv” vkládají slova „ , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,”.
28. V § 106 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 20a zní:
„(3) Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí se odebírají vzorky důlního ovzduší z prostoru za hrází, provádí jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý a měří tlak ovzduší za hrází nejméně jednou za 3 měsíce, za větrními uzávěrami20a) nejméně jednou za měsíc. Na ostatních dolech určí četnost odběru vzorků ovzduší a měření tlaku ovzduší za hrázemi a větrními uzávěrami závodní dolu.
20a) § 2 písm. b) vyhlášky č. 4/1994 Sb.”.
29. V § 106 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije pro hráze, za nimiž je prokazatelně vyplněn uzavřený prostor, a hráze uzavírající porubní chodby při komorovém dobývání. Skutečnost, že uzavřený prostor za hrází je vyplněn, se zaznamená v knize hrází (§ 188).
(5) Stav a těsnost hrází a větrních uzávěr se kontroluje nejméně jednou za 14 dní. Součástí kontrol je také měření koncentrací kyslíku, metanu a kysličníků uhličitého a uhelnatého před nimi.
(6) Výsledky kontrol hrází a větrních uzávěr a výsledky rozborů ovzduší a měření tlaku ovzduší za nimi se zapisují do knihy hrází.”.
30. V § 109a odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
31. V § 109a odst. 1 písm. f) se text „(SNM 0)” nahrazuje textem „(BNM)” a text „(SNM 2)” se nahrazuje textem „(SNM)”.
32. V § 109a odst. 6 se slova „30 dnů” nahrazují slovy „1 roku”.
33. V § 110 odstavec 9 zní:
„(9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle ČSN 83 0050. K překonání podtlaku při odběru vzorků u větrních uzávěr a hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor nebo sací čerpadlo; před vlastním odběrem je nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně v pětinásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.”.
34. V § 114 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
35. § 126 včetně nadpisu se zrušuje.
36. V § 127 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považují za podstatnou změnu větrání.”.
37. V § 139 odst. 6 se číslo „10” nahrazuje číslem „15”.
38. V § 150 odst. 1 se věta druhá zrušuje. Současně se ruší číslování odstavce.
39. V § 155 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) v místech uvedených v písmenech a) až c), pro která je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, jeden vzorek za 14 dní.”.
40. V § 159 odst. 1 se slova „po předběžném souhlasu obvodního báňského úřadu” zrušují.
41. V § 182 odst. 3 se za slovo „provozovny” vkládají slova „ , sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostních skladů hořlavých kapalin a tuhých maziv”.
42. Za § 184a se vkládá nový § 184b, který včetně nadpisu zní:
㤠184b
Pohotovostní sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv
(1) Pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv se zřizuje jen podle projektu schváleného závodním dolu. Užívání pohotovostního skladu povoluje závodní dolu.
(2) V samostatném větrním oddělení může být zřízen pouze jeden pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv. Vstup do pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv může být jen z průchodního větrního proudu. Za pohotovostním skladem hořlavých kapalin a tuhých maziv v neovlivněném výdušném větrním proudu musí být prováděna stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálním analyzátorem.
(3) Požární ochrana pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se zajišťuje nejméně dvěma vzduchopěnovými nebo obdobnými ručními hasicími přístroji a nejméně 50 kg písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně s lopatou. Hasicí prostředky se umisťují u vstupu do skladu. V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být rovněž nejméně 20 kg absorpční látky určené k sanaci úniků skladovaných hmot.
(4) V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se smí přechovávat nejvýše 800 litrů hořlavé kapaliny a 175 kg tuhého maziva.
(5) Pro skladování hořlavé kapaliny se použije uzavíratelná mobilní nádrž zajistitelná proti zneužití. Za mobilní nádrž se považuje kontejner s dvojitým pláštěm, popřípadě sud vložený do plechové nádoby nebo ke skladování upraveného důlního vozu; volný objem plechové nádoby a důlního vozu musí být alespoň o 15 % větší než objem skladované hořlavé kapaliny.
(6) V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a do vzdálenosti 10 m od něho nesmí být umístěno elektrické zařízení a spojovány kabely, s výjimkou telekomunikačních kabelů, sdělovacích zařízení a osvětlovacích těles a jejich ovládačů.
(7) Pro kontinuální analyzátor podle odstavce 2 platí také požadavky § 109a odst. 4, 5 a 6. Pro skladování hořlavé kapaliny v pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv platí také požadavky § 184a odst. 2, 5 a 7; pro manipulaci s hořlavými kapalinami a tuhými mazivy platí také ustanovení § 184 odst. 2 až 8 a § 184a odst. 9.”.
43. § 186 včetně nadpisu se zrušuje.
44. § 187 včetně nadpisu zní:
㤠187
Samovznícení
(1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání musí být ověřena náchylnost k samovznícení dané sloje. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie.
(2) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro inertizaci důlního ovzduší dusíkem.
(3) Organizace zajistí jednotný postup a řízení prevence samovznícení na dolech vydáním pokynů (pracovních pravidel), které stanoví zejména zásady pro vypracování projektu prevence samovznícení pro vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení, způsob určení míry nebezpečí samovznícení uhlí ve sloji a potřebná opatření.
(4) Projekt prevence samovznícení uhlí a jeho změny schvaluje závodní dolu. Opatření v něm stanovená jsou součástí technologického postupu pro vedení důlních děl.
(5)
Při vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení musí být
a) zabráněno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly neprodleným utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu a v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl,
b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory ukončených porubů a důlní díla do nich ústící,
c) určena a realizována opatření ke snížení větrních spádů, a to na základě analýzy tlakového snímku větrní oblasti,
d) určen nejmenší denní postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu,
e) vytvořeny podmínky pro omezení akumulace tepla,
f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech,
g) předcházeno vzniku endogenních požárů vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, proplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací,
h) zvolena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. V mapové dokumentaci provozovaného porubu musí být vyznačena místa a mocnost vrstvy uhelné hmoty ponechané v závale.
(6) Pro včasné zjištění procesu samovznícení organizace na vhodných místech zjišťuje a vyhodnocuje vývin kysličníku uhelnatého.
(7) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj. Na styku vyrubaného prostoru s vtažným a výdušným důlním dílem se zřizují základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory.”.
45. V § 188 odst. 1 se slova „a ostatní hráze a hrázové dveře” nahrazují slovy „hráze, hrázové objekty a větrní uzávěry”.
46. V § 190 odst. 2 se slovo „revírní” nahrazuje slovem „hlavní”.
47. V § 216 se slova „Návod pro obsluhu a údržbu” nahrazují slovy „Návod k použití”.
48. V § 222 odst. 3 se tečka na konci písmene c) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) u potrubí rozvádějícího dusík zelené (zeleň májová).”.
49. V § 231 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Veškerá vedení a ochranné vodiče, s výjimkou hlavního zemnícího vedení (§ 231b odst. 2), musí být měděná. Ochranné vodiče, které nejsou mechanicky chráněny, není-li dále stanoveno jinak, musí mít průřez nejméně 6 mm2.”.
50. V § 231a odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem větším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem větším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 Ω /V je zajištěna signalizace tohoto stavu a v plynujících dolech je kromě toho zajištěno samočinné vypnutí této sítě.
(3)
Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem menším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem menším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že
a) je provozována jako síť podle odstavce 2,
b) pro kabelové rozvody je použito kabelů s pancířem, kovovým stíněním nebo polovodivým stíněním a jištění proti zkratu je provedeno tak, aby došlo k odpojení elektrického obvodu od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v elektrickém obvodu, nebo
c) síť odpovídá požadavkům na nezápalný elektrický obvod.”.
51. V § 231a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Elektrická síť podle odstavce 1 písm. b) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být provozována tak, aby
a) zemní proud při jednopólovém zemním spojení nepřesáhl 7 A,
b) hodnota dovoleného dotykového napětí nepřesáhla 50 V a
c) pokles izolačního odporu sítě byl signalizován do místa se stálou obsluhou.
Kontrola izolačního odporu sítě se řídí provozním řádem. Naměřené hodnoty izolačního odporu se zaznamenávají.”.
52. V § 231b odstavec 2 zní:
„(2) Hlavní zemnicí vedení musí být tvořeno měděným vodičem nebo měděným stíněním kabelu o průřezu nejméně 50 mm2 nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm2; pokud je jako ocelový pozinkovaný vodič použit pásek, musí být jeho tloušťka alespoň 3 mm. Hlavní zemnicí vedení musí být připojeno nejméně na dva strojené zemniče. Průřez hlavního zemnicího vedení nesmí být zeslaben.”.
53. V § 231b se před tečku na konci odstavce 3 vkládá text „ ; ochranný vodič elektrického zařízení nad 1 kV musí mít průřez alespoň 16 mm2, s výjimkou zařízení připojeného vlečným kabelem, které se připojuje zemním vodičem vlečného kabelu.”.
54. V § 231b odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami, které znějí: „Provedení hlavního zemnicího vedení i místa napojení strojených zemničů musí umožnit jejich prohlídky. Odpor uzemňovací soustavy vyjádřený v Ω nesmí být větší než podíl 50 k součtu délek všech kabelů pro napětí nad 1 kV, vyjádřených v km, které jsou připojeny na stejný napájecí zdroj, a současně nesmí přesáhnout 15 Ω. Hlavní zemnicí vedení je na povrchu připojeno na zemnicí vedení rozvodny, z níž je napájen důl. Hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem vztahujících se k tomuto ustanovení.”.
55. V § 231b se doplňují nové odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 56d znějí:
„(5) Odpor uzemňovací soustavy v místě připojení na neživé části nesmí být větší než 15 Ω v sítích nízkého napětí.
(6) Kontrola stavu hlavního zemnicího vedení se provádí nejméně jedenkrát za rok a vždy po důlním otřesu v důlních dílech postižených otřesem; to neplatí pro hlavní zemnicí vedení ve společném obložení.
(7) Spoje na hlavním zemnicím vedení musí být chráněny proti korozi. Spoje mezi ocelovým pozinkovaným lanem nebo ocelovým pozinkovaným páskem a měděným vodičem musí být chráněny tak, aby mezi nimi nevznikl galvanický článek, nebo chráněny ochranným nátěrem zabraňujícím přístupu vlhkosti ke spoji.
(8) Neživé části elektrických zařízení do 1 kV musí být připojeny na hlavní zemnicí vedení měděným ochranným vodičem, který je součástí přívodního kabelu. U kabelových vedení se nesmí ochranný vodič použít jako napájecí vodič.
(9) Pospojování neživých částí elektrického zařízení a jejich připojení na hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem56d) vztahujících se k tomuto ustanovení.
(10) U sdělovacích zařízení, u nichž je nutno neživé části chránit před nebezpečným dotykovým napětím, se provádí ochrana zemněním buď přímo na ochrannou uzemňovací soustavu měděným ochranným vodičem o průřezu alespoň 4 mm2 nebo prostřednictvím jednoho páru vodičů v kabelu. Za ochranný vodič je možno použít i plášť a pancéř kabelu. Sdělovací a telekomunikační zařízení bez přímého vodivého spojení se silovými obvody lze chránit samostatným uzemněním, jehož odpor nepřesáhne 75 Ω.
56d) Například ČSN 33 3201 Elektrická instalace nad AC 1 kV.”.
56. Za § 231b se vkládají nové § 231c a 231d, které včetně nadpisů znějí:
㤠231c
Umístění elektrického zařízení nad 1 kV
(1) Elektrické zařízení musí být instalováno tak, aby byl umožněn dostatečný odvod tepla z něho a bezpečný přístup k němu a aby se zamezilo jeho mechanickému poškození nad míru vytvářející nebezpečí. Elektrické zařízení nad 1 kV, s výjimkou kabelů včetně armatur a elektrického zařízení určeného ke spotřebě elektrické energie a elektrického zařízení zavěšeného na závěsné dráze nebo výztuži důlního díla nebo pevně upevněného k jinému technologickému zařízení, se umístí v komoře, výklenku nebo v rozšířeném profilu důlního díla.
(2) Elektrické zařízení nad 1 kV nad pásovým nebo hřeblovým dopravníkem se umístí tak, aby mezi dopravovaným těživem a elektrickým zařízením byl volný prostor alespoň 0,4 m. Na toto elektrické zařízení se nevztahuje § 301 odst. 1 písm. b).
(3) Volný prostor pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení nad 1 kV se určí podle § 224 odst. 2. Jestliže do tohoto volného prostoru zasahuje průjezdní profil dopravního zařízení, nesmí být současně s důlní dopravou prováděna obsluha a údržba elektrického zařízení. Při určení průjezdního profilu závěsné dráhy se zohlední i obvyklý výkyv vozidla (§ 292 odst. 6). Po ukončení přepravy nesmějí vozidla ani přepravovaný náklad zasahovat do volného prostoru pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení.
(4) Elektrické zařízení nad 1 kV v prostorech ražeb a porubů se umístí tak, aby jeho vzdálenost od čelby nebo místa styku porubu nebo dobývky s vtažným nebo výdušným důlním dílem ve směru postupu…
